Čeká nás druhá část Máchovy cesty. Vlakem z Mělníka dojedeme do Mšena. Abychom nešli stejnou cestou jako minule, vydáme se tentokrát po modré značce přes Močidla, divokou rokli s množstvím bizarních skalních útvarů, vytvořených železitými inkrustacemi v pískovcích. Malá odbočka vás zavede do vedlejší rokle, podle bujné a rozmanité vegetace zvané Apatyka. Na červenou značku se připojíme na Cikánském plácku pod Pokličkami - na těch se zastavíme až někdy příště, 
dnes budeme pokračovat po Máchově stezce do Houseckých vrchů. Přes Vojtěchov s četnými roubenými chalupami, kolem Pivovarského rybníka, napájeného pramenem Stříbrníkem ve skalní rozsedlině, na rozcestí Na Ráji, kde si můžete dopřát občerstvení hned ve dvou hospůdkách. Před tůní u Olešna cesta odbočuje do lesa, mineme koňskou farmu Laka a čeká nás několikakilometrové stoupání Houseckými vrchy, až na rozcestí pod Drnclíkem. Odtud už po vrstevnici dojdeme na další rozcestí, odkud vede odbočka červené značky k Housce, dříve hradu, postavenému v letech 1280-1290, a v roce 1590 renesančně přestavěném do dnešní zámecké podoby. Po dlouhých letech obhospodařování a hlavně devastování různými národními podniky je opět přístupný veřejnosti. Nebude-li vám stačit rozhled z oken zámku, zajděte si ještě na blízký Zámecký vrch se skalní vyhlídkou. Propadlé sklepy jsou zbytky kostela, který tady na předhradí stával v 17. století.
Z Housky vede Máchova cesta hřebenovou silničkou do Kruhu, vesnice s barokním kostelem z počátku 18. století, a pak do Žďáru, který je pro změnu zajímavý řadou srubových domů, vrostlých do pískovcových skal. O dva kilometry dále přijdeme na rozcestí se žlutou značkou, v nohách máme od rána už 20 kilometrů a za sebou druhou třetinu Máchovy cesty. Odbočíme po žluté značce doleva a za deset minut jsme v Oknech, vesnici vlastnící kromě lidových roubených domů a barokního kostela též nádraží, odkud odjíždí vlaky do Mladé Boleslavi, kde se přesedá na mšenskou lokálku či na vlak do Prahy.