Lobeč - V autentických prostorách sladových půd lobečského pivovaru se v sobotu 20. června konal studentský workshop Fakulty stavební ČVUT v Praze na téma hledání nového využití opuštěných a chátrajících továrních komínů s vodojemy. Akce byla pořádána v rámci programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury ČR (NAKI).

Tovární komíny s vodojemy představují jedinečné dědictví krátkého historického období první poloviny 20. století. V jednom objektu se spojují dvě funkce – funkce komína a vodárenské věže. Na území České republiky jich zůstalo do dnešních dnů zachováno pouhých 21, přičemž některé z nich jsou stále ohroženy demolicí. Staly se unikátním symbolem vynalézavosti
a stavitelské dovednosti, který má zůstat zachován dalším generacím. Podobně jako běžné tovární komíny představují významný prvek v urbanizované krajině (landmark) a svou nezvyklou siluetou do ní vnášejí nový estetický vjem. Mšensku nejblíže je komín továrny na frity v Mělníku (Mefrit). Jedná se mimochodem o jediný tuzemský případ, kdy je funkční jak komín, tak vodojem.

Jednodenní workshop v pivovaru zahájila série přednášek o problematice výzkumu a inventarizace komínů s vodojemy a o tématice konverzí industriální architektury obecně. Účastníky akce bylo 13 studentů v 5 týmech pod vedením 4 lektorů z Fakulty stavební ČVUT v Praze a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Po přednáškách se studenti seznámili se zadáním a pustili se do práce.

Hledání nové funkce pro takto specifické a těžko adaptovatelné stavební objekty je velmi obtížné a v reálné situaci se uplatňují spíše řešení utilitárního charakteru – komíny slouží často pouze jako nosiče reklamy nebo telekomunikačního zařízení. Workshop byl nastaven jako ideový. Úkolem studentů bylo prověřit spíše extrémní, vysoce kreativní a přitom nízkonákladová řešení s přesahem do širšího kontextu.

V návrzích se tak objevují komíny s vodojemy, sloužící jako vyhlídka v různých podobách, zapojené do systému nadzemních lávek (Libčice n. Vlt.) nebo součástí zážitkového lanového centra (Sudkov). Komín ve Dvoře Králové studenti představili jako atraktor a maják nového rozvoje areálu uvolněného loňskou demolicí bývalého textilního závodu, s vyhlídkovou plošinou a můstkem pro bungee-jumping. Do jeho rezervoáru (největšího komínového vodojemu v tuzemsku) pak umístili nádrž pro chov mušlí sloužící restauraci u paty komína. Vodojem drobného komína v Rosicích u Brna nabízí využití jako vyvýšená lázeň v koncepci přestavby místní fabriky na alternativní wellness centrum. Areál skladů v České Skalici studenti navrhují přestavět na lokální kulturně-společenské centrum a místnímu komínu našli bláznivé využití. Koncept „Věž nejvyšší nasranosti“ poskytuje uvnitř komína prostor pro osobní duševní hygienu – člověk se zde může bez rozpaků vyvztekat a jeho vztek je pak převeden do umělecké vizualizace uvnitř i vně vodojemu. Představené koncepce jsou ovlivněné euforickou atmosférou konce semestru a začínajícího léta a na první pohled se možná zdají být nadsazené, naznačují ale alternativní způsob náhledu na záchranu jedinečného průmyslového dědictví a jeho zapojení do veřejného prostoru a aktivního života.

Návrhy byly v pozdních večerních hodinách prezentovány a následovala podnětná diskuze, která pokračovala při degustaci místního piva.

Výsledky vědecké práce na projektu i reálné studie konverzí těchto objektů shrne mimo jiné výstava v lobečském pivovaru v polovině září a závěrem roku kniha.              

Ing. Jan Pustějovský