Mšenské noviny zahajují seriál o knížkách, které mapují naše dějiny
Téma 2. světové války, od jejíhož konce uplyne letos 8. května 70 let, nepřestává drásat mysl spisovatelů. Svědčí o tom řada titulů, které se touto problematikou zabývají i na počátku 3. tisíciletí. Následujících šest měsíců budeme přinášet krátké recenze na některé z těchto knih, jež jsou k zapůjčení v místní knihovně.
Alena Mornštajnová: Slepá mapa
Od 60. let 20. století se v české literatuře začíná objevovat téma okupace. Vzpomínky na hrůzy světové války jsou stále živé a řada autorů podává svědectví o událostech, které sami zažili. Vznikají knihy vypovídající nejen o bolestných okamžicích, ale i o naději a nezdolném lidském odhodlání přežít. Následující desetiletí ukazují, že téma 2. světové války v české literatuře pevně zakotvilo, i když autoři již často nejsou pamětníci válečných událostí. Svědčí o tom i nedávno vydaná (2013) prvotina valašskomeziříčské rodačky Aleny Mornštajnové (* 1963) s názvem Slepá mapa.
Slepá mapa „mapuje“ na osudech tří hlavních hrdinek Anny, Alžběty a Anežky – příslušnic tří generací jedné rodiny – celé 20. století, přičemž 2. světová válka a události následující zabírají stěžejní část tohoto mistrně napsaného románu. Tři „malé, a přece velké ženy“ nás provedou nejen svými osudy, do nichž zasáhnou známé i méně známé historické události, ale zároveň nám podají přesvědčivý obraz historie 20. století v středoevropském prostoru.
Obě války, komunistický převrat v čtyřicátém osmém, padesátá léta, rok 1968 i rok 1989 – to vše stihneme na necelých čtyřech stech stranách prožít. A přestože zobrazované skutečnosti nejsou ani zdaleka růžové, stále je z díla cítit naděje. Naděje, že dokážeme snést víc, než si myslíme. „Slepá mapa“ je poutavě napsanou „učebnicí historie 20. století“. Lepší nenajdete.
(vkv)