Svátková Ludmila (* 12. 9. 1921 Mšeno † 9. 11. 2010), po smrti manžela (učitele) převzala nejen chov včel, ale i kroniku Včelařského spolku pro Mšeno a okolí. Spolu s Emilií Šestákovou a Čeňkem Viriusem je autorkou publikace o spolku, který v roce 2003 oslavil již 130 let svého trvání. Byla dlouholetou dopisovatelkou Mšenských novin.
Černohorský Samuel (* 1648 Mšeno u Mělníka † 20. 10. 1726 Nymburk), kantor a varhaník. Byl zakladatel významného hudebního rodu. Pro mšenský kostel sepsal rorátní knihu. Působil v Sezemicích, Nymburku a Dobrovicích.
Krolmus Václav, někdy pseudonymem bylo jeho obrácené jméno Sumlork V. S. nebo i Wacslaw (* 3. 10. 1790 Březinka, okres Mladá Boleslav † 24. 10. 1861 Praha), katolický kněz, kulturní pracovník, básník, odborný publicista, archeolog, sběratel lidové slovesnosti a obyčejů. Studoval gymnázium, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a kněžský ústav v Litoměřicích. Po celý život podnikal cesty po středních Čechách, spojované s průzkumy. Byl kaplanem v Lysé nad Labem, Brozanech, Křesíně, ale zejména v Liblicích a ve Mšeně (1819 – 1923), kde začínal jako průkopník české archeologie svoji cestu za památkami na Hradsku a v jeho okolí. Stal se zakládajícím členem Matice české. Do terénu s ním chodili například Jan Neruda či Božena Němcová. Stal se autorem mnoha příležitostných básní, vlastivědných pojednání, staročeských pověstí a výborů národních písní. Jeho hlavní dílo má proto název Staročeské pověsti, zpěvy, hry, obyčeje, slavnosti a nápěvy s ohledem na bájesloví českoslovanské. Naposledy vyšlo jeho dílo Poslední božiště Černoboha ve vydavatelství Místních novin Podbezdězí v roce 1998. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze a byl to Archeologický sbor Muzea království Českého, který mu zde postavil důstojný pomníček. Jeho pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.
Zvěřina Ladislav Narcis (* 20. 10. 1891 † 29. 6. 1980), prozaik, literární kritik, překladatel. Pracoval v Památníku národního písemnictví.. Je autorem tetralogie o M. R. Štefánikovi (1880 – 1919), překládal slovenská díla do češtiny. Knižně vydal několik sbírek básní a próz (Česká rapsodie, Bili nás pruty železnými, Před branou života), napsal též veselohru Karlův křest na Mělníce, dále básně věnované pobytům K. H. Máchy v našem kraji, Jestřebici a Kokořínu.
(převzato z knihy M. Sígla: Kdo byl a je kdo)