Spojení veřejného a soukromého sektoru – cesta k prosperitě
Jednou z možností, jak zajistit efektivní provozování městských objektů a služeb zajišťovaných městem a jeho další rychlý rozvoj je forma tzv. projektů PPP. Protože zastupitelstvo, nebo alespoň někteří jeho členové, o této možnosti uvažují v souvislosti se řešením hned několika problémů, rád bych tuto formu stručně přiblížil.
Projekt PPP (z angl. Public Private Partnership, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru), je u nás zatím málo využívaná, ve světě však již dostatečně ověřená forma podnikání. Vedle rozvinutých západoevropských zemí (Velká Británie, Španělsko, Francie, Německo) fungují tyto projekty v mnohem větší míře než u nás také třeba v Polsku a Maďarsku. Velice zjednodušeně řečeno, jde o zapojení kapitálu a managementu soukromých firem do činností, které zabezpečují obce či jiné veřejné subjekty. Nyní konečně, i když se značným zpožděním, i naše vláda pochopila, že je nesmysl striktně oddělovat veřejný a soukromý majetek. Naopak jejich spojení může přinést významný efekt pro obě účastněné strany. Bohužel se však vláda, jak je u nás obvyklé i v jiných oblastech, snaží tuto formu sešněrovat poměrně složitým zákonem, který nyní předala k projednání Parlamentu. (V řadě jiných zemí tyto projekty dobře fungují bez jakéhokoli speciálního zákona.)
V čem je princip takového projektu? Na základě dohody např. obce a nějaké firmy je založená nová společnost (a. s., s. r. o., o. p. s. apod.). Obec vloží většinou určitý majetek (daný objekt, pozemek), soukromá firma svůj kapitál a management. Tato firma pak za předem stanovených podmínek daný objekt provozuje.
Ve světě existují některé základní druhy těchto projektů:
1) Projekt a výstavba – na základě smlouvy soukromá firma zajistí projektové a stavební práce při budování nového objektu, kterou podle předem stanovených podmínek financuje veřejný sektor
2) Výstavba, provoz a následné převedení do veřejného sektoru – soukromá firma zajistí investici, na základě smlouvy objekt dlouhodobě provozuje a následně ho převede do majetku města.
3) Projekt, výstavba, financování, provozování – soukromá firma objekt zafinancuje (případně vybuduje) a dále provozuje, obec za provozování platí určitý smluvně daný poplatek.
4) Koncese – soukromá firma zafinancuje, vybuduje stavbu a má právo vybírat určité koncesionářské poplatky (např. mýtné na dálnicích).
Jaké výhody může mít daný systém pro města? Ty hlavní jsou:
- rychlé vyřešení zdrojů pro investice
- snížení ceny nebo zefektivnění
poskytovaných služeb (za stejnou cenu lepší služby)
- přenos podnikatelského
rizika z města na firmu (ochrana dalšího majetku města)
- smluvně stanovené
platby umožní lepší plánování výdajů
- zajištění využívání nových poznatků a
moderních trendů
- vytváření dodatečných příjmů z efektivnějšího využívání
investice
V současnosti se tato forma řešení nabízí v našem městě hned v několika oblastech. Klasickým příkladem by mohla být skládka TKO, kde je potřeba investice a odborné vedení. Pro tuto akci však město zatím nenašlo vhodného partnera (podle vyjádření oslovených firem zejména pro velkou rizikovost projektu). Tento systém by mohl být způsobem řešení provozu Domova seniorů. A to jak provozu celého zařízení, tak např. plánované změny topného média, pokud město nedosáhne na dotaci ze státního fondu (což je pravděpodobné, protože ve SFŽP není ani koruna). O obojí se partneři zajímají. Do budoucna si ve městě dokážu představit řadu dalších objektů a služeb, které by město mohlo zajišťovat touto formou. Vše však bude záležet na rozhodnutí zastupitelstva, které má za chod a další rozvoj města zodpovědnost.
Vladimír Wasyliw