Státní hrad, národní kulturní památka, na výrazném znělcovém vrchu (604 m, někdy udávaná výška 637 m se vztahuje k nejvyššímu bodu věže) s kruhovým rozhledem, 9 km severozápadně od Bělé pod Bezdězem, 8 km jihovýchodně od Doks. Na jižním úbočí vrchu stejnojmenná ves. Západně na sousedním vrchu státní přírodní rezervace Malý Bezděz.
Hrad
Jeden z nejvýznamnějších a nejpevnějších v Čechách. Založen mezi l. 1264–1278 Přemyslem Otakarem II. jako středisko královského zboží. V r. 1279 zde věznil Ota Braniborský mladého krále Václava II a jeho matku královnu Kunhutu. V 1. pol. 14. stol. vlastnil hrad rod Berků z Dubé. Karel IV. vydal
r. 1350 majestát, kterým byl Bezděz určen za hrad královský a byl připojen ke komornímu majetku. Purkrabím na Bezdězu podléhali manové, kteří měli propůjčeny některé královské statky, za což měli hrad hájit. V době husitské byl hrad útočištěm odpůrců revoluce.
Od dob Jiřího Poděbradského se na hradě vystřídalo opět několik majitelů. Po bitvě na Bílé hoře byl Bezděz prodán Albrechtovi z Valdštejna (1623). Ten dal hrad upravit a v r. 1627 sem dosadil augustiniány z Bělé pod Bezdězem. V r. 1642 se na hradě opevnili Švédové, v r. 1662 byly hradní budovy upraveny na klášter, který byl v r. 1785 zrušen a hrad se začal měnit ve zříceninu. V r. 1868 se na Bezdězi konal tábor českého i německého lidu.
Jednotlivé části hradu
Původní stavba byla prací huti cistercko-burgundské. Cesta vedoucí k hradu (s kapličkami bývalé křížové cesty) byla přehrazena dvěma branami chráněnými ochozy s cimbuřím. Třetí brána byla kromě ochozu zabezpečena válcovou Čertovou věží, 20 m vysokou, obvod 14 m, tloušťka zdí 3 m. Od ní vede hradební zeď s cimbuřím. Na nejvyšším místě skály stojí Velká hradební věž (přes 30 m vysoká, obvod 21 m, tloušťka zdiva při základu téměř 5 m). K ní přiléhá bývalý hradní palác, proti němu na protější straně je bývalé purkrabství. Nejcennější částí je hradní kaple ve východní části hradního paláce. Je stavbou raně gotickou a má bohaté architektonické vybavení po způsobu francouzských katedrál (ochoz). Na severu při příchodové cestě je zachována hradební zeď s baštami z počátku 17. stol. (zbytek zamýšlené přestavby za Albrechta z Valdštejna).
Bezděz se často objevuje v dílech českých umělců-básníků (Sv. Čech, K. H. Mácha), dotýká se ho i děj opery Tajemství od B. Smetany a často se stává inspirací malířů (Jos. Mánes, Al. Bubák, Cína Jelínek, H. Ullík). Známé jsou romantické rytiny Bezdězu. Byl vydáván i vlastivědný sborník Bezděz (1930–38).
Přístup: ze vsi Bezděz po červené značce a po tvarové odbočce až ke hradu. Rozhled: Dokeská pahorkatina, Ralsko, Ještěd, Lužické hory, České středohoří. Okolí: Doksy, Máchovo jezero, Bělá pod Bezdězem, Valdštejnsko. Dostupný na trase 0345.
Otevírací doba:
|
duben, říjen |
so, ne, svátky |
9 - 16 h |
|
květen - září |
denně mimo po |
9 - 17 h |
Začátek poslední prohlídky s průvodcem je 75 min před koncem provozní doby, začátek poslední prohlídky bez průvodce je 30 min před koncem provozní doby. Jindy po předchozí dohodě.
Vstupné: plné 50 Kč, snížené 25 Kč, rodinné 110 Kč.
Fotografování: zdarma, filmování: zdarma.
Stránky hradu (NPÚ)