Absolvovat
zbývající část Máchovy cesty z Oken, kde
jsme posledně skončili, by bylo příliš jednoduché a tak vám nabídnu pestřejší
variantu, vylepšenou o další zajímavou zříceninu. Vlakem tentokrát dojedeme do
Bakova nad Jizerou, před nádražím se dáme doprava, po modré turistické značce, a
za čtvrt hodiny, po krátkém, nenáročném stoupání, se octneme na Zvířeticích,
zřícenině hradu ze 14. století, zpustlého po požáru v roce 1720. Z vrcholu věže
je pěkný rozhled do údolí Jizery i do kraje, jen si musíte dát pozor při
výstupu, schody už mají svá nejlepší léta za sebou.
Dál se necháme vést modrou značkou, přes pole a louky do Bítouchova a pak lesem do Bělé pod Bezdězem. Hned na začátku bývalého královského města přesedláme na červenou značku, která vede do centra s barokním zámkem, renesanční radnicí, zbytky roubené městské zástavby a farním kostelem s unikátní řezbou Piety.
Bělou opustíme po zelené značce, směrované na 3 km vzdálené
Valdštejnsko, mýtinu uprostřed lesů, kde nechal v roce 1724 hrabě Valdštejn
postavit 6 barokních pavilonů k odpočinku při honech. Dnes jsou tu už jen dva a
z původní sochařské 
dekorace zbyly
jen sochy granátníků v hraběcích barvách. Z rozcestí vede modrá značka, napříč
Valdštejnskými lesy až na Bezděz, kde se konečně
sejdeme s červeně značenou Máchovou cestou. Hrad, postavený Přemyslem
Otakarem II. ve 13. století na 604 m vysokém znělcovém vrchu, je známý vězněním
mladého Václava II. Otou Braniborským. Nejcennější částí je raně gotická kaple,
ve které si při prohlídce můžete poslechnout dobovou hudbu. Z Velké věže, 30 m
vysoké, je nádherný rozhled nejen na celý Máchův kraj, ale i okolní hory - masiv
Ještědu a Český ráj na pozadí Krkonoš a Jizerských hor. Druhá, 20 m vysoká
kulatá věž je Čertova, sousední zalesněný vrch Malý Bezděz je přírodní rezervací
s pralesem a unikátním výskytem tesaříka alpského.
Po prohlídce, případně obědě v některé z mnoha restaurací ve vsi pod hradem, nás čeká už jen posledních 7 km Máchovy cesty. Po červené značce, úbočím Malého Bezdězu a pak písčitými lesními cestami až do Doks, jejichž okolí s Velkým Hirschberským rybníkem, dnes zvaným Máchovo jezero, je dějištěm Máje, nejslavnějšího Máchova díla. Historie města, založeného pro obranu žitavské a mělnické obchodní cesty, sahá až do 13. století, rybník byl založen o něco později z příkazu Karla IV. Na ostrůvku Myšlín stávala ve 14. století tvrz Myší Hrádek, dnes je spolu s druhým Kachním ostrovem ornitologickou rezervací.
Prohlídkou městečka s dochovaným historickým jádrem, barokně přestavěným renesančním zámkem a raně barokním kostelem, končí naše putování Máchovou cestou, při kterém jsme dnes ušli celkem 25 km. K návratu lze použít vlak, z Doks do Bakova nad Jizerou, kde se přestupuje na Prahu i Turnov. Další možností je autobus, jezdící z Jablonného v Podještědí přes Doksy, Dubou a Mělník do Prahy, ten ale jezdí pouze v neděli a většinou bývá dost plný.