Názvy mšenských ulic

Jak mšenské ulice přišly ke svým jménům

   Jak se jmenovaly mšenské ulice před dvaceti lety? A jak před padesáti, sto lety? Jejich jména se často měnila, a tak není divu, že se řada starých názvů vytratila z povědomí obyvatel Mšena. Proto vznikl tento text - jako snaha oprášit, připomenout a uchovat zapomenutá a polozapomenutá pojmenování, jako pokus zachytit historii názvů mšenských ulic. Text se nezabývá neoficiálními jmény různých míst v obci (neboli "jak se kde říká"), sleduje jen oficiální pojmenování jednotlivých ulic.
   V současnosti je ve Mšeně pojmenováno 28 ulic (včetně náměstí). Jejich označení je bohužel často nedostatečné nebo nepořádné, což ztěžuje orientaci v obci. Následně pak dochází i k nepřesnému používání názvů ulic, např. v zápisech ze zasedání městského zastupitelstva se můžeme dočíst o ulici K Nádraží (správně: Nádražní) nebo o Masarykově náměstí (správně: Masarykově ulici). Havlíčkova ulice je dokonce označena chybným nápisem Havlíčková. Názvy ulic jsou v textu uvedeny v souladu s reformou českého pravopisu z roku 1992, tj. s velkým počátečním písmenem u druhého slova víceslovného názvu, je-li prvním slovem předložka - např. Na Tržišti, Na Výsluní, Pod Javorem, Na Skaličkách, U Jezera. Pro jednotlivé etapy v historii naší země jsou v textu použity výrazy: 
- Rakousko - Uhersko: 19. století, 20. století až do r. 1918 
- První republika: 1918 - 1938 
- Protektorát: 1939 - 1945, okupace za 2. světové války 
- období totality: 1948 - 1989, komunistická diktatura.

Boleslavská
Směřuje k Mladé Boleslavi. Název Boleslavská doložen už z konce minulého století. Za První republiky přejmenována na dr. Edvarda Beneše, v období Protektorátu bylo zřejmě nutno zvolit jiný název, a tak byla ulice pojmenována po manželích Píškových - Jana a Julie Píškových (Juliann- und Julia Pischekgasse). Píškovi byli mšenští rodáci a Julie Píšková byla mecenáškou města; zemřela ve 30. letech a nové jméno tedy bylo vybráno především na její počest. V roce 1945 návrat k předešlému názvu dr. Edvarda Beneše, později za totality opět přejmenována, tentokrát na Julia Fučíka. Po roce 1989 návrat k původnímu názvu Boleslavská.
Cinibulkova
Pojmenována po řediteli místní školy J. B. Cinibulkovi (zemřel 1944), velkém propagátoru přírodních krás okolí Mšena. Původní název Podjavorská (nebo Pod Javorem) existoval už v minulém století; jméno odvozeno od stromu, který zde stál (dnes tu už není). Za Protektorátu název zůstává (Unter den Ahornen). Dnešní jméno dostala ulice zřejmě nedlouho po válce v souvislosti s oceněním osobnosti J. B. Cinibulka a s otevřením naučné stezky pojmenované po jeho osobě.
Havlíčkova
Pojmenována po Karlu Havlíčkovi Borovském. Název se zřejmě objevil v období První republiky a zůstává až dodnes nezměněn. V současnosti je ulice nesprávně označena nápisem Havlíčková. Část dnešní Havlíčkovy ulice od Boleslavské směrem ke školce se dříve - zřejmě už za První republiky - nazývala Heřmanova po mšenském rodákovi Augustinu Heřmanovi (1621-1686), synovi posledního kališnického faráře ve Mšeně; Heřmanovi byli po Bílé hoře nuceni odejít do Ameriky. Kolem roku 1970 byla Heřmanova zrušena a přičleněna k Havlíčkově.
Hlovecká
Směřuje k rokli jménem Hlovec. Za První republiky zřejmě Štefánikova podle M. R. Štefánika. Za Protektoráru název bez náhrady zrušen. Po válce zřejmě opět Štefánikova. Není jasné, kdy se objevil dnešní název.
Hradčanská
Vede k místu řečenému "na Hradčanech". Název existoval už koncem minulého století. Za Protektorátu Hradschingasse (viz též Přemyslova).
Husova
Název doložen z konce minulého století. Za Protektorátu Husgasse.
J. A. Komenského
Název existoval už koncem minulého století (ulice Komenského); pravděpodobně souvislost se školní budovou, která zde stála. Za Protektorátu Comenius-Gasse.
Jatecká
Vede k bývalým jatkám. Název vznikl v období totality.
Jezerní
Pojmenována buď podle toho, že vede kolem rybníčků, nebo přímo podle jednoho z nich - Jezera. Název se zřejmě objevil za První republiky (U jezera). Za Protektorátu Beim See.
Karlova
Nese jméno Karla IV. (který r. 1367 /?/ povýšil Mšeno na město). Název existoval už v minulém století. Až do r. 1989 se náměstíčko na Podolci nazývalo Karlovo náměstí (doloženo z konce minulého století), pak byl název zrušen. I za Protektorátu byla Karlsgasse a Karlsplatz.
Masarykova
Původní název Kostelní existoval už v minulém století; ulice vede od kostela sv. Martina. Za První republiky přejmenována podle T. G. Masaryka na Masarykova. V období Protektorátu návrat k názvu Kostelní. Po válce opět Masarykova. Za totality přejmenována na Leninova. Po roce 1989 znovu - už potřetí - Masarykova.
Mělnická
Vede směrem k Mělníku. Původní název Pražská doložen z konce minulého století. Tento název zůstal zachován ještě za okupace (Prager-Gasse). Ve druhé polovině 20. století dochází ke změně na dnešní pojmenování Mělnická. Změna souvisí zřejmě s rozmachem Mělníka a rozšířením jeho vlivu (také jako okresního města) na Mšeno; dříve nebyl mezi Mšenem a Mělníkem velký rozdíl, proto se zřejmě považovalo za významnější, že silnice vede ku Praze. Pro prostranství před dnešní restaurací Obecník se za První republiky objevuje samostatné pojmenování Václavské náměstí (za okupace Wenzelsplatz). Za totality přejmenováno na náměstí Klementa Gottwalda. Po roce 1989 bylo náměstí opět přiřazeno k Mělnické ulici.
Na Klůčku
Jméno označuje pozemek vzniklý vymýcením lesa a vykopáním pařezů (klč = pařez). Název je doložen až z druhé poloviny 20. století (i když jistě existoval už dříve), nejprve však jen jako pomístní jméno; toto jméno přejala později ulice, která tu vznikla.
Na Skaličkách
Pojmenováno podle skalnatého charakteru tohoto mšenského zákoutí. Původní název Libušina vznikl zřejmě koncem minulého století a platil až do druhé poloviny 20. století (za okupace Libuschagasse), souběžně však existovalo také tradiční pojmenování Na Skaličkách, které se nevztahovalo přímo k ulici, nýbrž k místu. Ve druhé polovině 20. století se název Na Skaličkách prosadil i pro označení ulice a uměle vytvořené pojmenování Libušina se záhy vytratilo z povědomí veřejnosti (viz též Přemyslova ulice).
Na Tržišti
Vede k místu, kde býval dobytčí trh. Ulice jako taková zde vznikla až v poslední čtvrtině 20. století.
Na Výsluní
Pojmenováno podle slunné polohy této lokality (je obrácena k jihu). Jako pomístní pojmenování je doloženo po polovině 20. století, po svém vzniku je tak nazvána i ulice.
Nádražní
Vede k mšenskému nádraží. Název doložen po polovině 20. století.
náměstí Míru
Ještě v 19. století zřejmě bez názvu - prostě hlavní náves/náměstí. Až za První republiky je doložen název Riegrovo náměstí podle českého politika F. L. Riegra (1818-1903). Za Protektorátu Riegerplatz. Po válce přejmenováno na náměstí Míru, vzápětí za totality na náměstí J. V. Stalina. Po odhalení tzv. kultu osobnosti znovu návrat k názvu náměstí Míru (snad v 60. letech).
Nová
Původně obecné označení nové ulice/cesty, jako název ulice zřejmě za První republiky (Protektorát:Neue-Gasse).
Palackého
Podle F. L. Palackého (1798-1876), českého historika; jeho busta byla odhalena r. 1878 (2 roky po jeho smrti) na prostranství před dnešní restaurací Obecník. K pojmenování blízké ulice došlo pravděpodobně v souvislosti s odhalením pomníku, protože Červenka píše (v r. 1878) "v Koutě, nyní ulice Palackého", z čehož vyplývá, že název byl zaveden teprve nedávno. Tradiční název V Koutě se používá dodnes.
Pod Javorem
Ulička získala tento název r. 1994 na základě občanské iniciativy; účelem bylo zachovat existenci historického názvu, který zanikl přejmenováním Podjavorské ulice na Cinibulkovu (viz Cinibulkova ulice).
Přemyslova
Podle bájného Přemysla Oráče, prvního českého knížete. Původní název Lobečská je doložen v r. 1878 (Červenka), kdy cesta k Lobči (a na Hradčany) vedla právě dnešní Přemyslovou, zatímco Hradčanská v dnešní podobě neexistovala. Už u Böhma (1892) se ale píše o Hradčanské a Přemyslově ulici (už ne o Lobečské), z čehož lze soudit, že koncem minulého století vznikla Hradčanské ulice jakožto nová komunikace směrem k Hradčanům a Lobči, zatímco Lobečská přestala funkci spojky k Lobči plnit, a proto byla přejmenována na Přemyslovu. "Do páru" k Přemyslově ulici vzniklo v této době rovněž pojmenování Libušina ulice, oba tyto uměle vytvořené názvy však měly odlišný osud: zatímco název Libušina se nakonec neprosadil proti vžitému tradičnímu místnímu pojmenování Na Skaličkách a zanikl (viz Libušina ulice), neměl název Přemyslova ulice žádnou konkurenci (název Lobečská už nebyl aktuální) a zachoval se dodnes.
Romanovská
Vede k obci Romanov. Název existoval už v minulém století; za Protektorátu Romanower-Gasse.
Růžová
Pojmenováno podle Andeltova (?) zahradnictví, které tu bývalo. Název doložen z konce minulého století.
Tyršova
Pojmenována po spoluzakladateli Sokola M. Tyršovi (1832-1884). Původní název asi Svatojanská, tedy ulice vedoucí ke kostelu sv. Jana (dnešní požární zbrojnice); o Svatojanské ulici píše Červenka (1878), ale Böhm (1892) ji už vůbec nezná. Zato píše o ulici Školní, o níž zase nic neví Červenka. Nabízí se možné vysvětlení: původní název byl Svatojanská a existoval pravděpodobně už dávno (17./18. století?). V roce 1845 byla vedle kostela postavena škola (dnešní tzv. stará škola), čímž vznikla kostelu, v té době již nefunkčnímu (používanému jako sýpka), silná konkurence: cesta teď vedla především k používané škole, ne k nepoužívanému kostelu. Proto se ulici postupně začalo říkat Školní. Původní název Svatojanská byl však tak důkladně vžitý, že se udržel ještě nejméně 40 let, a nové pojmenování se tak prosadilo jako oficiální název až kolem roku 1890. Tuto domněnku však není čím doložit. Když byla r. 1928 postavena nová škola (v dnešní Boleslavské ulici), stal se název Školní ulice (u staré, již nefunkční školy) rázem zavádějícím, nebyl jednoznačný. Proto byla ulice přejmenována (kolem r. 1938?) a dostala dnešní jméno Tyršova. Jinou možnost pojmenování ulice naznačuje inzerát z r. 1932, který uvádí název Lázeňská ulice. Roku 1932 totiž vznikly městské lázně, a protože název Školní ulice už v té době nevyhovoval, vymyslel vlastně autor inzerátu nové a srozumitelné pojmenování: ulice vedoucí k lázním. Tento název se však neujal.
U Školy
Pojmenováno podle nové školy (viz Tyršova ulice). Ulice vznikla až ve druhé polovině 20. století.
Zahradní
Původně Kozí, podle zvířat, která zde lidé chovali. Název měl zřejmě hanlivý podtext a narážel na chudobu obyvatelů této ulice. Doloženo 1878. Nový název Zahradní vznikl koncem minulého století a snad se o něj zasadili sami obyvatelé ulice. Za Protektorátu Gartenstrasse.
Žižkova
Podle Jana Žižky z Trocnova. Název existoval už v minulém století.

   Udělejme si nyní malý přehled, jak (po kom) byly mšenské ulice pojmenovávány a jak často se jejich název měnil. Pro dnešních 28 ulic se postupně objevilo zhruba 50 označení. Některé ulice svůj název nezměnily nikdy, jiné jednou,dvakrát i vícekrát; stávalo se také, že se ulici po několika změnách vrátil původní název.

• Za Rakouska - Uherska se udály 3 změny (Lobečská/Přemyslova, Svatojanská/Školní, Kozí/Zahradní).
• Za První republiky došlo ke 3 změnám (Boleslavská/dr. E. Beneše, Kostelní/Masarykova, Školní/Tyršova).
• Za okupace nastaly 3 změny (dr. E. Beneše/Jana a Julie Píškových, Masarykova/Kostelní, zrušena Štefánikova), všechny politicky motivované; po roce 1945 byly tyto 3 změny zrušeny.
• V období komunistické diktatury se událo 10 změn (dr. E. Beneše/Julia Fučíka, Podjavorská/Cinibulkova, Štefánikova / Hlovecká, Masarykova/Leninova, Pražská/Mělnická, Libušina/Na Skaličkách, Václavské nám./nám. Klementa Gottwalda, Riegrovo nám./nám. J. V. Stalina/nám. Míru, zrušena Heřmanova), z toho 6 politicky motivovaných.
• Po roce 1989 došlo ke 4 změnám.

Jak vidno, politické důvody hrály při změnách názvů důležitou úlohu. Za kterého režimu docházelo ke změnám nejvíce, je zřejmé. Vedle přejmenovávání vznikaly průběžně také názvy pro nové (nebo dosud nepojmenované) ulice. A kde brali naši předkové inspiraci pro názvy ulic? Pojmenovávali je hlavně po osobách nebo podle toho, kam vedly (Boleslavská, Hlovecká, Hradčanská, Jatecká, Mělnická, Pražská Nádražní, Lobečská). Z osob to byli významní rodáci (Píškovi, Heřman, Cinibulk), slavné osobnosti našich dějin či legend (Hus, Komenský, Karel IV., Žižka, sv. Václav, Havlíček Borovský, Tyrš, Přemysl, Libuše) a politické osobnosti (Masaryk, Beneš, Štefánik, Palacký, Rieger, Fučík, Lenin, Stalin, Gottwald).

Informace pro tento text jsem získal z následujících pramenů: 
- Červenka: Památky města Mšena. 1878. 
- L. Böhm: Královské věnné město Mělník a okres mělnický. 1892. 
- Jiskra: Ilustrovaný průvodce Kokořínskem. 1932. 
- Plány Městského úřadu Mšeno. 1842/1873/1940/1955. 
- Turistický plánek. 1963. 
- 600 let města Mšena. 1967.
Další důležité údaje mi poskytla řada obyvatel Mšena, pamětníků a znalců historie obce. Děkuji všem za ochotnou pomoc. Budu také rád, pokud mi čtenáři poskytnou další informace, které jsem neměl k dispozici.

Luboš Skopec