Mšeno - Městečko Mšeno při hranici chráněné krajinné oblasti Kokořínsko proslulo souborem hodnotných meziválečných staveb. Zejména velkolepá škola nedaleko evangelického kostela, která úctu vzbuzuje i dnes, nebo městské lázně ve stylu art deco jsou ojedinělými architektonickými díly. Celé centrum je pak městskou památkovou zónou. David Vávra by zde s klidným svědomím mohl natočil další díl svého seriálu o architektuře Šumná města.
Mezi skvosty města se právem řadí také evangelický kostel. Strohou puristickou stavbu s hranolovou věží a s válcovým kolumbáriem, s důrazem na působení elementárních geometrických tvarů, projektoval a stavěl v polovině 30. let 20. století místní stavitel a evangelík František Švihálek. Autor sice nebyl architekt, ale vytvořil vyvážené dílo vysoké kvality, převyšující úroveň mnohých jiných sborových staveb, stavěných většinou svépomocí. Švihálek ke spolupráci přizval Josefa Holuba, místního zednického mistra.
Strohý evangelický kostel s kolumbáriem a přilehlou farní budovou je situován východně od náměstí. Kostel je zděná stavba, sestává z lodi obdélného půdorysu se zajímavým šikmým zakončením, z hranolové věže a ze zaoblené nízké stavby kolumbária. V hlavním průčelí je vysoký vertikální okenní otvor s vitráží s motivem kalicha. Žlutá barva skla pěkně vyniká pod slunečními paprsky. Průčelí zakončuje prostý trojúhelný štít. Kolumbárium přiléhá celou svou šíří k hranolové hmotě věže. V horní čtvrtině obíhá úzký pás osmi obdélných okének, motiv tak typický pro funkcionalistickou architekturu.
Působivý je především hlavní prostor lodi s kruchtou v čele, zakončený půlkruhovým obloukem. Za pozornost stojí především kompletně dochovaný původní chrámový mobiliář (lavice, stůl Páně, kazatelna, zvon). V chrámu zůstal dochován celistvý soubor původních dveří, včetně klik a kování. V objektu je i malá zimní modlitebna.
Pro popsané kvality sbor usiluje o zápis stavby do registru kulturních památek. Moderní kostely Českobratrské církve evangelické z prvorepublikové doby jsou památkově chráněné velmi vzácně. V celé republice je zapsáno jen několik málo staveb tohoto typu: kostel s farou v Lounech, kostely v Hrabové, Boskovicích, Brně Židenicích (ČB 4-5/2015) nebo v Praze Střešovicích. Při základním průzkumu dalších nechráněných sakrálních staveb evangelické církve z meziválečného období mšenskému kostelu stylově odpovídají ještě kostely v Dobříši, Poličce nebo mohutnější stavby ve Zlíně, Lanškrouně a Břeclavi.
Evangelická církev ve Mšeně má dlouhou tradici. Po vydání tolerančního patentu zdejší evangelíci náleželi pod sbor v Nebuželích, v roce 1905 došlo ve Mšeně k založení kazatelské stanice přímo ve městě a poválečné přestupové hnutí vedlo k založení samostatného sboru v roce 1923. Dnes ve sboru působí jako kazatel Michal Šimek. Za potěšitelné považují místní evangelíci to, že mohou sloužit lidem mimo sbor prostřednictvím různých kroužků, příměstských táborů, výstav a koncertů nebo pořádáním netradičních bohoslužeb ve skalách Kokořínska. Blízkost z Prahy do krásné přírody v okolí pak může lákat k výletům spojeným s ranní bohoslužbou (začínají až v 10 hodin). Místní vás jistě rádi uvítají, když posílíte jejich řady. Kostel je prostorný i s ohledem na omezující protiepidemická opatření.
Šárka Koukalová, Jan Kirschner
(Vyšlo v evangelickém měsíčníku Český bratr v čísle - 3/2021)