JIŘÍ ŘÍHA

Mšeno - Sbalit sešity do aktovky, přidat svačinu a vyrazit do školy... To, co bývalo pro školáky zažitým zvykem, už téměř rok neplatí. Namísto ve třídách se kvůli koronavirové pandemii učí stále distančním způsobem - doma u počítačů. Na aktuální situaci ve školství jsme se v rozhovoru Mšenska zeptali ředitelky mšenské základní školy Mgr. Jiřiny Trunkové.


Už téměř rok jsou zavřené školy, jak se to podle vás projevuje na úrovni vzdělání žáků?

To budou moci zhodnotit až generace příští. My, učitelé, se snažíme žákům předat co nejvíce nejen vědomostí, ale i zkušeností do života. Otázkou je, co po současných žácích „doba pocovidová“ bude vyžadovat. Zda kvantum vědomostí, nebo zkušenosti, na základě kterých se uplatní v reálném životě. Ze své zkušenosti musím přiznat, že žáci sice proberou učební látku v předepsaném rozsahu i při distanční výuce, ale chybí osobní kontakt, okamžitá reakce. Prostě mi chybí – řečeno slovy fyzika – akce a následná reakce.


Jakým způsobem výuka jednotlivých ročníků probíhá?

První a druhé ročníky se učí prezenčně ve škole. Žáci tedy dochází do školy, učí se za přísných hygienických podmínek podle rozvrhu. Někteří žáci z těchto tříd z důvodu nutnosti nošení roušek do školy nedochází. Ti pak přichází individuálně na konzultace a přezkoušení. I vyučující nižších ročníků učí ještě ročníky vyšší. Po prezenční výuce se tedy věnují ještě výuce distanční. Nutno podotknout, že když jsme v minulém roce v březnu rovnýma nohama skočili do distanční výuky, bylo potřeba vztahy a pravidla velmi dlouho vylaďovat, aby obě strany (učitel – žák + rodič) mohly fungovat.


Jak tedy vypadá den vyučujícího při distanční výuce?

Vyučující ráno do osmi hodin zadá v komunikačním systému školy – Škola on line – úkoly na stávající den nebo na vypracování v určitém termínu. Zde také specifikuje, jakým způsobem mu žáci budou úkol odevzdávat – například emailem, interaktivním prostředím Classroomu nebo jiným způsobem. Vyučující určí datum a hodinu odevzdání. Během dne od žáků přichází, nebo také nepřichází domácí úkoly, které vyučující ohodnotí a žákům pošle zpětnou reakci. Je nutné si uvědomit, že někteří vyučující učí až 100 žáků a v případě distanční výuky opravdu každému žákovi individuálně píšete, jakou kde má chybu, zdůvodnění... V tom je výuka pro učitele mnohem náročnější.


Podle toho, co říkáte, dá tento styl vyučování učiteli pěkně zabrat...

Pokud stojíte před žáky ve třídě, vysvětlíte jednu chybu za pět minut, při distančním způsobu opravujete diktát z českého jazyka i dvě hodiny, neboť chyby vysvětlujete písemně individuálně každému žákovi. V tom osobně vidím největší zátěž pro učitele. S výukou nám ale pomáhají i asistentky pedagoga. Buď na osobních konzultacích se žáky, nebo skupinově distančním způsobem. Za tuto pomoc jim patří velké díky.


Někteří žáci prý nejsou schopni vydržet u počítačů, odbíhají a nesoustředí se, jak je to ve Mšeně?

Já vyučuji starší žáky. Netvrdím, že jsou vždy soustředění, ale u starších lze jistě udržet pozornost snadněji než u mladších. Zde bych trochu apelovala na rodiče, aby nechaly děti v klidu samotné při online hodinách. Občas se nám stává, že rodiče stojí za dítětem a napovídají mu.


A jak se to zvládá po technické stránce, mají všichni žáci přístup k počítači s internetem, neobjevují se třeba problémy s připojením?

Na naší škole několikrát proběhla anketa ohledně možnosti přístupu žáků k PC doma. Většina žáků byla schopna komunikovat on-line už v první vlně distanční výuky. Na podzim jsme od ministerstva získali dotaci na ICT vybavení pro vyučující a žáky. Osm žáků má od školy zapůjčeno nové notebooky. Máme i 2% žáků, kteří nemají připojení. Takovým žákům nabízíme osobní konzultace nebo distanční výuku formou tištěných materiálů. To znamená, že vyučující připraví žákovi úkoly například na týden. Žák si je daný den ve škole vyzvedne a po týdnu opět donese. I toto je forma distanční výuky. Větší problém bývá s připojením. Vzhledem k přetížení – výuka, home office – signál často kolísá a děti se při hodinách několikrát odpojí a připojí. Někteří mají špatný signál i v místě svého bydliště. Ačkoliv všichni operátoři propagují stoprocentní pokrytí, od jara ještě nebyli schopni signál vylepšit.


Je podle vás vůbec možné adekvátně nahradit prezenční výuku distančním způsobem?

Podle mě rozhodně nejde nahradit prezenční výuku výukou distanční. Osobně jsem člověk velmi komunikativní a kontaktní a chybí mi kontakt s žáky, okamžitá reakce na problém, emoce… Na druhou stranu jsme prostřednictvím anket zjistili, že některým žákům distanční výuka vyhovuje více než prezenční, lépe se dokáží soustředit a vypracovat úkoly bez časového stresu. Proto se naše škola přihlásila do pilotního pokusného ověřování MŠMT - kombinovaná výuka – více o tomto tématu napíše pan učitel J. Podpěra.


A co na současný stav školství říkají rodiče?

Již od jara děkuji rodičům, že jsou s námi, že se vedle své obvyklé domácí práce a práce v zaměstnání stávají i učiteli a pomáhají „našim“ dětem při distanční výuce. Plně chápeme, že je velmi těžké dohlédnout, zda se syn nebo dcera přes den učí, když je člověk od rána do večera v práci, že již kolikrát nemají sílu dětem pomoci s úkolem, kterému děti nerozumí. V tom případě má žák napsat svému vyučujícímu, že úkolu nerozumí, nikoliv čekat na rodiče, kteří mají jiné starosti a povinnosti. Setkáváme se s různými reakcemi od rodičů. Přes děkovné až po nepříjemné. Milí rodiče, věřte, že vaši nelehkou situaci chápeme. Situace ale je, jaká je, a všem nám jde jistě o to, aby tato generace dětí uměla víc než jen základy. Mnozí z nás jsou také rodiči školou povinných dětí, matkami, které musí vařit, prát, starat se o domácnost a pracovat. Jsme s vámi. Pochopte i vy nás.


Odhadujete, jak dlouho je možné to v této situaci vydržet, aniž by úroveň vzdělání neklesla pod únosnou úroveň a dalo se vše dohnat?

Už včera bylo pozdě. S návratem žáků do škol. Chápu, že epidemiologická situace návrat žáků zatím nedovoluje. Každý den distanční výuky se podepisuje nejen na znalostech, ale především na psychice nás všech.


Zmínila jste, že sama vyučujete distančním způsobem, jaké předměty a ročníky?

Vyučuji český jazyk v osmém a devátém ročníku. „Své“ žáky musím pochválit. Až na výjimky zpracovávají úkoly včas, účastní se Meetů, komunikují, dotazují se. Většina z nás má však jediné přání - vrátit se zpět do školy.


Zažila jste při distanční výuce i nějakou legraci?

Úsměvné historky zažíváme především při online hodinách, tedy živém vysílání. Velmi se podobají těm vtipným na sociálních sítích. Naše nejčastější komunikace se nyní odvíjí od vět: „Jsi tam? Jsi tam? Tak jsi tam, nebo ne? Komu nejde mikrofon? Proč je s tebou při výuce ta kočička, sestřička…? Zapni si kameru, ať zjistím, jestli tam vůbec jsi. Kdo nemluví, vypne si mikrofon. Kdo se dnes učí z postele?“


Odráží se současný způsob výuky nějakým způsobem na psychickém stavu pedagogů a žáků?

Současný stav nejen výuky, ale celkově života, nařízení, změn, zmatků, nejistoty se odráží na psychice nás všech. Tedy i žáků, učitelů, rodičů. Prosím, vydržme. Snažme se společně problémy překonat, věřme, že se situace zlepší. Moc děkuji všem zaměstnancům školy za zvládání této nestandardní situace. Moc děkuji žákům a rodičům za spolupráci s námi. Vydržme.


Pozn. redakce: Vzhledem k neustálým změnám opatření v nouzovém stavu nemusejí být některé informace v rozhovoru již aktuální.