Mšeno - Deset let. Pro někoho okamžik, pro jiného věčnost. Právě tak dlouho mezi lidmi na Mšensku žije Okrašlovací spolek pro Mšeno a okolí, spolek s bohatou historií sahající až do roku 1892, kdy byl založen patrioty a obdivovateli Mšenska a Kokořínska.

Šlo o organizaci zabývající se propagací tohoto krásného regionu, jejíž členové se starali o zvelebování okolní krajiny, pořádali společenské akce a spolupracovali v řadě aktivit s městem.

Novodobý spolek s pro někoho snad komickým a v dnešní době nepříliš moderním názvem byl založen uprostřed zimy roku 2010, aby navázal na odkaz původního spolku. Ten zanikl krátce po změně režimu v polovině dvacátého století, kdy už rozličné názory a přílišná aktivita nebyly zapotřebí.

Možná tak, jako původní „okrašlovák“, i ten současný stojí poněkud na hraně. Na jedné straně má své příznivce, za které jsme velmi vděčni, na druhé se najdou odpůrci, kteří nemohou naše aktivity vystát. A často nám svůj názor dávají najevo, samozřejmě většinou ne úplně přímo. I to je ale součást života. Všem se nikdo zalíbit nedokáže. A věřím tomu, že se najde řada lidí, jimž se například naše historické a částečně i divadelní vycházky krajinou, vítání příchodu jara, divadýlka u studánky nebo třeba předvánoční krmení zvířátek pro děti zdají naprosto zbytečné. Pro nás nejsou.

Někdy si sám pro sebe pokládám otázku: „Má to všechno vlastně cenu?“ Nakonec ale vždycky dojdu ke stejné odpovědi: „Má!“ Člověk se nesmí nechat otrávit a musí pracovat pro radost sobě, svým blízkým, našim malým drobečkům i nadšencům, kteří nás podporují a na naše akce jezdí i ze vzdálenějších míst.

Vzhledem k tomu, že je naše činnost dobrovolná, bezplatná a ve většině případů se snažíme zvelebovat věci k veřejné potřebě, nikdy nás nebude mnoho. Ale i několik párů rukou stačí, abychom se pokusili něco zlepšit.

Nejsme světoborci, ale pár věcí se nám za těch deset let snad podařilo. Začali jsme už pár měsíců před založením spolku obnovou Hlovecké studánky, pokračovali jsme několika výstavami historických fotografií, rozmisťováním ptačích budek, podařilo se nám obnovit Jezevčí stezku k Romanovu a instalovali jsme informační tabule v Debři. Srdeční záležitostí, hlavně pro mě, je úspěšná záchrana starých krajových odrůd třešní. Především pak Jánovky mšenské, která opět roste nejen na řadě míst v blízkém okolí Mšena, ale hojně i kolem Chorušic, a to díky výborné spolupráci s tamním obecním úřadem a obyvateli.

Z poslední doby pak mohu zmínit částečnou opravu torza divadla v Debři, oživení prostřední studánky v Kočičině pod Sedlcem nebo navrácení původního krmítka k muchomůrce, opět v Debři.

Nestojíme o chválu, jen bychom byli rádi, abyste věděli, že jsme tu. A to nejen pro sebe, ale především pro vás.

Vloni jsme kvůli koronaviru částečně spali, doufám, že letošní rok bude zase o něco lepší.

Díky vám všem, kteří jste se k nám připojili třeba jen jednou, díky všem našim podporovatelům, sponzorům a těm, jimž není lhostejné místo, kde žijí.

Jiří Říha, předseda spolku