Marně přemýšlím, jak by se dala napsat hezky některá urážlivá slova. Určitě by se daly najít nějaké korektní náhražky, ale já dnes nechci být korektní a hlavně mě nic nenapadá, takže první odstavec článku radši vymažu...

Každý den, když se vracím z práce a projíždím náměstím, mám vztek a taky cítím lítost. Vztek na bezmoc cokoliv udělat a lítost nad promarněnou příležitostí. Samozřejmě píšu o domě čp. 35, domě Holuškových a bývalém hotelu Modrá hvězda.

A je to!

Zdržovat, odkládat, nejednat, čekat co se stane - taktika starosty a jeho kolegů byla úspěšná.
S veškerou možnou úctou ke všem spoluobčanům Mšena, takovéto řešení centrální části města jsem si nepředstavovala. Zvláště když naproti stojí kostel, do jehož oprav už obec vložila miliony. Starosta se v médiích chlubí cenami a oceněními za revitalizaci náměstí, ale tuto příležitost nepřivítal. Koupit tento dům totiž znamenalo opustit vizi o stavbě komplexu sociálních domů a nové knihovny na parcele po bývalém zdravotním středisku a projekt za skoro 100 milionů korun. Koupit tento dům by znamenalo starosti, ale počkat - není slovo starosta odvozeno od slova starati se, pečovat? Město bylo jediné, kdo mohl vrátit tomuto domu původní podobu a taky myšlenku a využití - a neudělalo to.

Dělat věci rychle trvá ve Mšeně, podle mě, bohužel přesně tak dlouho, jak se věc líbí starostovi. Když byla potřeba „výpomoc“ s vystěhováním nájemnice, změnil se zamýšlený pobídkový byt pro učitele, zdravotníka, dětského lékaře nebo lékárníka za „pět minut“ jednání rady města na byt sociální (mluvím o bytě v č.p.400 – ve vodárně), a to na pěkně dlouhou dobu. Naopak chytračení starosty už v minulosti připravilo obec o dobrou příležitost koupě objektu po bývalém výkupu - ZZN. „Starostenským způsobem “ vedená jednání nakonec skončila tak, že prodejce dal raději přednost jinému kupci. Zde se přihodilo to samé. Jenom pro srovnání. Cyklostezka do „Stránky“, která ale končí po 800 metrech „u fialek“, stála daňové poplatníky skoro 11 milionů korun. Cena za hotel na náměstí byla poloviční, využití mnohonásobně vyšší. Co přinese občanům Mšena cyklostezka, která končí v poli a o jejíž kvalitě můžeme diskutovat? V tomto domě mohlo být třeba námi navrhované muzeum, knihovna, sociální byty, informační centrum a na zahradě klidné posezení uprostřed zeleně.

Lidé s „radnicí“ spříznění srdcem či hlavou vám určitě budou tvrdit, že tak, jak to dopadlo, je to dobře, a uvedou mnoho důvodů. Nevěřte jim, lžou. Nevěřím tomu, že tohle je jejich představa budoucnosti Mšena, ale jestli doopravdy je, tak je to ještě horší. Někde jsem slyšela, že vlak nemůžete svést z cesty, může jet totiž jenom tím směrem, kam mu postavíte koleje. Takže pro ty, co jedou ve starostenském vláčku: „Milé „vagónky“, přeji vám hezkou jízdu“.

Marcela Prieložná, zastupitelka za sdr. Pro Mšeno