JIŘÍ ŘÍHA

Mšeno, Skramouš - Obyvatelé spodní části Skramouše už si nemusejí dělat starosti s přívalovými dešti, které jim v minulosti zaplavily zahrady i sklepy. Velkou vodu má nyní podle starosty města Mšena Martina Macha usměrnit takzvaný suchý poldr, který přiblížil v následujícím rozhovoru.


Kdy jste přišli se záměrem vybudovat ve Skramouši suchý poldr?

Spouštěčem této akce byly přívalové srážky v roce 2004, které v obci napáchaly vážné škody. Středočeský kraj v roce 2003 nechal odborníky z ČVUT vypracovat „Studii odtokových poměrů na území Středočeského kraje“ a v roce 2007 jsme se domluvili na vypracování podobné dílčí studie pro okolí Skramouše. Aby bylo zachycené celé lokální povodí, byly do studie zahrnuty také katastry Lobče, Nosálova, Libovic a části Mšena. Tato studie ve svém závěru navrhla několik poldrů a dalších opatření pro ochranu Skramouše.


Takže hlavním důvodem byly problémy s vodou přímo ve Skramouši?

Ano, kromě již zmiňovaného roku 2004 byly značné problémy i při jarním tání v roce 2009, což jsem už měl možnost osobně pozorovat. Poté jsme se začali snažit situaci řešit a alespoň některá opatření ze studie realizovat. Nejprve jsme vyvolali komplexní pozemkové úpravy, které závěry studie zohlednily v návrhu nového uspořádání pozemků. Tím jsme získali potřebné pozemky pro realizaci opatření. Následně se na náklady Státního pozemkového úřadu nechaly vypracovat příslušné projektové dokumentace a získalo se stavební povolení. Potom jsme již jen pár let čekali na vhodné financování.


Podobný suchý poldr vznikl nedávno ve Velkém Újezdu, je to náhoda, že vznikla tato díla takto blízko sebe, nebo jste problém s vodou řešili společně s obcí Chorušice?

Diskutovali jsme s chorušickým starostou Bauerem tento problém několikrát, zejména po přívalových deštích v posledních letech, které se sice vyhnuly oblasti Skramouše, ale naopak postihly katastry Kaniny, Újezda a Sedlce. Jelikož obtížně ovlivníme způsob hospodaření na polích a už vůbec neovlivníme počasí, bylo vybudování poldrů v podstatě jedinou možností, jak obce ochránit.


Jaké další varianty řešení situace ve Skramouši se původně nabízely?

Prvotní samozřejmě bylo vyřešit dostatečně kapacitní odtok vody směrem do Košáteckého potoka, což se při této stavbě také realizovalo. Vzhledem k tomu, že vody do Skramouše tečou i směrem z Vrátenky, je navrženo vybudovat další poldry i z tohoto směru. Na tom nyní pracujeme při tvorbě návrhu komplexních pozemkových úprav v katastru Lobče.


Jak vlastně suchý poldr funguje a kam vodu odvede?

Za skramoušským tunelem pod železnicí vznikla dlouhá kapacitní vodoteč, která přívalové vody rychle odvede a umožní jim zasakovat v údolí směrem na Vrátno. Poldry mají jen tu funkci, že zachytí první vlnu a regulují plynulý odtok tak, aby obcí neprošla povodňová vlna velké síly. Náš poldr, na rozdíl od toho v Újezdě, má regulační klapku, která umožňuje manipulovat průtokem.


Jaké byly náklady na stavbu, z čeho byla financována a jak dlouho trvala?

Celkové náklady činily 16,5 milionu korun, z toho město platilo jen 250 tisíc korun, zbytek hradil stát, který se v posledních letech naštěstí rozhodl investovat do zadržování vody a protipovodňové ochrany. Stavba trvala půl roku, kromě poldru a vodoteče byly její součástí i přeložka vodovodu, výstavba obslužných komunikací, několika hrázek a výsadba pěti set kusů dřevin.

Zasáhla stavba nějak významně do života ve Skramouši, řešili jste nějaké podněty občanů?

Samozřejmě ano, stavba takového rozsahu znamená velký pohyb těžké techniky, a tedy prachu, na podzim pak bláta. Snažili jsme se, aby firma co nejvíce uklízela, a věřím, že obyvatelé na toto náročné období brzy zapomenou a ocení časem vzniklé dílo.


Jsou v katastru města ještě nějaké lokality, kde je s přívalovými dešti zásadní problém?

Občas ano, ale nejsou to lokality typu Skramouše, který leží v údolí, kam se sbíhá mnoho vod ze všech stran. Přívalové deště lokálního typu působí škody všude, avšak nedá se před nimi moc bránit. Před několika lety byl problém po bouři v Olešně, několik sesuvů a zničená komunikace v Průhoně i v dolním Olešně, které jsme museli obnovit. Situace Skramouše je však jiná, tam byl problém i při dlouhotrvajících deštích, kdy se povodí nad ním nasytilo, nebo při jarním tání. Problém s vodou bývá i v Sedlci směrem k rybníku.


A v Sedlci je něco v plánu?

Tam jsme se tomu pokusili pomoci výstavbou různých žlábků, svodnic a zejména vybudováním dešťové kanalizace v části obce. Další plány v povodňové ochraně nyní město nemá, ale určitě se těšíme na připravované rekonstrukce soukromých rybníků Stříbrník a U Vrby v Kokořínském dole, které také pomohou řešit povodňové stavy v údolí.