Mšeno - Vážení přátelé, dovolte, abych vás informoval o úmrtí pana Josefa Kulmana ze Mšena. Zemřel v mělnické nemocnici v neděli 25. října.

Rodiče Josefa Kulmana byli spjati s mšenským mlýnem a pekárnou, kde se dodnes peče výborný mšenský chleba. Tatínek byl členem mšenského evangelického sboru.

Pan Josef Kulman byl jedním z pamětníků projektu Příběhy našich sousedů - Mělnicko, jehož průběh jsem v minulém školním roce koordinoval. Tým Základní školy Mšeno pod vedením paní učitelky Martiny Klementové s panem Kulmanem natočil rozhovor.

Součástí práce žáků - členů týmu bylo napsat krátký životopis pana Kulmana. Z něho vyplývá, že Kulmanovi se stali nedílnou součástí historie Mšena, posuďte sami:

Josef Kulman se narodil 11. března roku 1932 ve Mšeně. Jeho rodiči byli maminka Marie, roz. Polívková z Hostína a tatínek Josef s kořeny v Mělnickém Vtelně. Tatínek koupil ve Mšeně mlýn na páru. Vedle mlýna byla i truhlárna spojená s prodejem dřeva. Kulmanovi rovněž prodávali uhlí a koks. Součástí hospodářství byla i velká zahrada a chlívky.

Tatínek pana Kulmana byl členem evangelického sboru ve Mšeně. Projevoval se i politicky. V době 2. světové války měl v kanceláři na stěně velkou mapu, kde si s dalšími známými ukazovali, jak německá vojska ustupují. Během 2. světové války tatínek pana Kulmana ve věku 51 let zemřel. Maminka byla na všechno sama. K mlýnu patřilo i pole. Během války mlela mouku i lidem ze Mšena načerno. Podporovala rovněž partyzány.

Josef Kulman měl sestry Miluši, která žije v současnosti ve mšenském domově seniorů, a Zdenu, později provdanou za Slávka Cejpa, zakladatele mšenské ploché dráhy – zemřela v květnu 2012. Děti musely pomáhat – staraly se o slepice, perličky, pásly kozy a ošetřovaly ovce.

Po Únoru 1948 byl mlýn znárodněn a patřil pod státní statek Mšeno (pod mlýn patřila i pekárna). Předcházelo tomu zavření maminky pana Kulmana v budově soudu na Mělníku, které trvalo jeden měsíc. Příčinou bylo zjištění, že paní Kulmanová má ve mlýně uloženo více obilí, než měla nahlášeno.

Kulmanovi potom bydleli nahoře nad pekárnou. Pan Kulman si později se svou manželkou Hanou postavil svépomocí domek, ve kterém donedávna bydlel, než přesídlil do mšenského domova seniorů. Maminku nakonec vyhodili i z bytu nahoře nad pekárnou.

Po absolvování základní školy pan Kulman odešel na mlynářskou školu do Pardubic. Tu nakonec opustil. Navštěvoval gymnázium v Teplicích. Po maturitě studoval fyziku a matematiku na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Po absolvování přišel učit do Mšena, kde jeho manželka působila jako vedoucí školní jídelny. Místním funkcionářům nevyhovoval, takže ze školy musel začátkem 60. let minulého století odejít. Byla v tom politika, zřejmě dával najevo svoji nechuť ke komunismu. Potom učil dlouhá léta na Základní škole na Pšovce na Mělníku.

Do mšenské školy se vrátil ještě před rokem 1989 – učil zde na zvláštní škole. Po roce 1989 potom učil fyziku na 2. stupni. V době převratu v listopadu 1989 jezdili Kulmanovi s manželi Fuxovými a s panem Kindlem autem do Prahy na demonstrace.

V rámci napravování křivd byl rodině vrácen zabavený majetek – budovy mlýna i pekárny.

Josef Kulman byl oblíbený učitel. Jeho bývalí žáci za ním do Mšena stále jezdili.

Jeho koníčkem byla zahrada a stromy v ní. Od jednoho kováře na Mělníku se naučil i kovařinu.


Čest jeho památce!

Michal Šimek