Kadlín - První písemná zpráva o Kadlínu pochází z Pohořelých zemských desek z roku 1346, kdy v jedné kupní smlouvě zavazuje Hynek Berka z Dubé Kadlín naturální povinností vůči církevní vrchnosti. Je datována 13. března 1346, kdy v české zemi vládl Karel IV. Naše vesnice má bohatou a dlouholetou minulost. Zachovala si svůj vesnický ráz, nehyzdí ji žádné moderní ani panelákové stavby. V držení obce se vystřídala řada významných šlechtických a církevních majitelů.
Do rozvoje obce se negativně promítla událost z roku 1445, kdy Chval Berka z Dubé a Housky část obce s kostelem předal klášteru Agustiánů v Bělé pod Bezdězem. Toto rozdělení obce, které se udrželo 404 let až do roku 1849, naši obec velmi poškodilo.
Kostel v Kadlíně je od roku 1384 připomínán jako farní. V roce 1521 a 1531 byl vybaven zvony z dílny Bartololměje, zvonaře z Nového Města Pražského. V dobách husitských byl kostel pobořen a později byla postavena jen kaple. Nynější kostel byl postaven až v roce 1724 s připěním hraběnky Marie Markéty Waldšteinové a Vertenberkové. Byl vybaven cínovou křtitelnicí, šesti velkými cínovými svícny a šesti masivními lavicemi ze zrušeného kostela z Bezdězu. Bohužel při poslední sedmé krádeži byla ozdobná cínová křtitelnice ukradena a je na věky ztracena. Třetí a poslední generální oprava kostela Svatého Jakuba Většího proběhla v letech 1996 až 1999 při nákladech 3,5 milionu korun. Občané a mecenáši na tuto opravu přispěli částkou 365 tisíc korun.
Škola v obci je až v roce 1847 vystavěna pod valdštejnským patronátem nejdřívě jako škola jednotřídní, od roku 1884 rozšířena na školu dvojtřídní. Byly doby, kdy ve škole bylo i 140 žáků z obce a okolí. Již několik desítek let ale kadlínské děti jezdí do školy ve Mšeně.
Obyvatelé obce se v minulosti živili převážně zemědělstvím. Na úrodných polích pracovaly v sezoně stovky lidí, ve stájích byly ustájeny stovky hospodářských zvířat. V obci bývalo až čtrnáct řemeslníků a obchodníků. Všechny uživila úrodná půda. Dnes je na polích jen občas vidět několik traktorů. Obec je bez krav, koní a prasat. V bývalých stájích stojí většinou osobní auta.
V roce 2006 jsme si připomněli 660 let od první písemné zprávy o „Kadlýnu“, jak je v zemských deskách uveden. Řadou akcí jsme připomněli náročnou, tvrdou a úspěšnou práci našich předků. V rámci dotačního projektu „Programu obnovy venkova“ byl vypracován a realizován záměr zachovat a zdůraznit dovednosti venkovského obyvatelstva, sedláků, řemeslníků a zachovat kulturní dědictví našich předků. Široké veřejnosti byl představen projekt 7 kadlínských zastavení.
Soustředili jsme přes 800 předmětů z historie venkova, které jsme umístili ve čtyřech expozicích vesnického muzea. V první expozici představujeme nejdůležitějšího řemeslníka na vesnici, vesnického kováře s jeho nářadím, výrobky a také ukazujeme, jak bydlel. Na kovadlině z Lešetínské kovárny si každý může vyzkoušet svoji zručnost při práci s kladivem. V druhé expozici selské techniky návštěvníci uvidí řadu nářadí a strojů k obdělávání půdy a práci ve stájích. Máme zde čáslavské rádlo ze 17. století k obdělávání ornice. Další expozice představí několik stovek motyček, základního nářadí k obdělávání půdy. Pochopitelně nejvíc jsou zastoupeny motyčky na obdělávání cukrovky. Ty jsou historií, neboť cukrovka se už pěstuje bez motyček a ženské práce. Vedle motyček je pak možno v dlaních promnout obilniny, luštěniny, olejniny a okopaniny, které jsou v pytlích na decimálních vahách. Obě expozice jsou umístěny v prostorách bývalé sýpky, která vytváří autentickou atmosféru. Na expozici polních plodin navazuje naučná stezka fauny a flóry a po kvalitní asfaltové vozovce navede návštěvníky na návrší Hradišť s rozhlednou, postavenou ve stylu dřevěné obranné věže. Ve 14. století zde bylo strážní opevnění na obranu proti loupeživým rytířům. Hradišť je kultovní místo obce, cíl vycházek v minulosti i dnes. Návrší má silnou pozitivní energii. Rostou zde čtyři lípy Svobody, vysázené 28. října 1919 na počest vzniku ČSR. Tyto lípy Svobody za doby německé okupace byly na většině míst vykáceny. Posledním zastavením v Kadlíně je kostel Sv. Jakuba Většího. Vedle kostela je dřevěná zvonice, která pochází ze začátku 16. století a je státem chráněnou památkou s jedním zvonem Václavem.
Celý projekt 7 kadlínských zastavení byl slavnostně otevřen 9. září 2006 za účasti široké veřejnosti. Oslava byla zahájena výmlatem obilí cepy na dvoře obecního úřadu, projevy hostů a kulturním vystoupením dětského divadla Tyjátr z Prahy. Po prohlídce muzea se společně přešlo na návrší Hradišť k rozhledně, kde pokračovala slavnost uvítacími fanfárami z rozhledny. Mšenský pěvecký sbor Intemezzo zazpíval hymnu. Postupně všichni přítomní návštěvníci vystoupili na rozhlednu.
Otevření projektu 7 kadlínských zastavení se účastnila řada návštěvníků v pestrém starobylém oblečení. Během desetiletého života projektu byla řada věcí vylepšována. Naučná stezka byla postupně opatřena informačními tabulemi, pro cykloturisty byla postavena odpočinková místa, pro děti různé hrací prvky.
V rámci projektu byly postaveny dvě nové stavby. Přístřešek pro selskou techniku a samotná rozhledna. Obě stavby zajišťovala firma Pavla Dvorščíka z Lobče. Díky dlouhému povolovacímu řízení nám na stavbu rozhledny zůstaly jen tři měsíce. Při budování základů rozhledny bylo velké vedro až 37 stupnů Celsia, přes poledne se tak nedalo pracovat. Nejednou se proto pracovalo až do jedenácté hodiny večerní. Pracovalo se v sobotu i neděli. Po vybudování základů a založení kostry rozhledny se změnilo počasí a pršelo a pršelo. Což jistě nebylo příjemné pro práci na kostře ve výškách. Díky vysokému pracovnímu nasazení všech pracovníků byl termín 9. září dodržen.
Letošní 670. výročí od první dosud známé písemné zprávy o obci bude připomenuto v rámci činnosti vesnického muzea. Jsou to tyto akce: 14. května - Výstava květin, 23. a 24. července - Jakubská pouť, 24. a 25. září - tradiční Plody podzimu, 25. a 26. září - Tvoření z dýní, určené zejména pro školy. Na tyto hlavní aktivity naší obce Vás návštěvníky vždy upozorníme ve Mšensku. Obec Kadlín se těší na vaši návštěvu.
Šestákovi, Kadlín