Lurago Anselmo Martino (* 9. 1. 1701 † 29. 11. 1765), italský stavitel a architekt. Usídlil se v Čechách a patřil ve své době k nejzaměstnanějším stavitelům u nás. Převzal vedení stavební kanceláře Pražského hradu, pracoval pro šlechtu, nastoupil po smrti K. I. Dienzenhofera (1655 – 1722) na jeho místo architekta a stavitele. Stavěl i podle návrhů  F. M. Kaňky, například zajímavé je rokokové pojetí interiéru zámecké kaple v Hoříně. Mezi jeho architektonicky nejcennější díla patří také kostel sv. Václava ve Vysoké, postavený v letech 1752 – 1754.

Slánský Josef (* 11. 11. 1825 Sedlec † 6. 9. 1889 Praha), bohoslovec. Pocházel z velmi chudé rodiny, a proto byl dán do kláštera v Praze. Po studiu bohoslovectví byl kaplanem a farářem v kostele U Matky Boží v Praze, pak v Dolních Rakousích a posléze u Karmelitánů v Praze. V roce 1887 se stal generálním vikářem velkopřevorství českého rytířského řádu maltézského u Matky Boží pod řetězem v Praze. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Mácha Karel Hynek (* 16. 11. 1810 Praha † 6. 11. 1836 Litoměřice), básník. Zakladatel moderní české poezie, nejvýznamnější představitel českého romantismu, který se proslavil svou poémou Máj. Mnohé náměty svých děl čerpal ze svých pobytů na Mělnicku a Kokořínsku (poprvé počátkem srpna 1832, potom 1833 a 1835). V blízkosti hradu Kokořín připomíná pobyty K. H. Máchy vyhlídka na skále, po něm pojmenovaná. Sem do údolí Pšovky umístil děj romantického románu Cikáni. Méně známé jsou cesty K. H. Máchy po Podřipsku, o nichž stejnojmenný spis vydala Společnost krajinského muzea v Kralupech nad Vltavou z pera Jana Rysa. K. H. Mácha je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze, když sem byl původní náhrobek z Litoměřic převezen za pohnutých událostí po druhém Máchově pohřbu v květnu 1939. Tehdy po tzv. mnichovském diktátu němečtí okupanti zabrali české pohraničí, v němž se ocitly i Litoměřice, kde Máchu potkala nenadálá smrt.

Bohdan Rudolf, MUDr. (* 18. 11. 1870 Mšeno † 17. 11. 1936 Mnichovo Hradiště), lékař. Působil dlouhá léta v Mnichově Hradišti a sepsal několik lékařských spisů a odborných publikací.

(Miroslav Sígl, Kdo byl a je kdo, 2007)