Mšeno – V letošním roce jsme si připomněli 70 let od konce 2. světové války. V ZŠ Mšeno se na pohnutou minulost nejen našeho národa vzpomínalo hned několikrát. Samozřejmostí byly tematicky zaměřené hodiny dějepisu, literatury či výchovy k občanství. Autenticitu dodalo začátkem května setkání žáků s přeživší obětí holocaustu – panem Otto Seidlerem a rovněž se spisovatelkou Eliškou Polaneckou, jejíž rodina se účastnila protifašistického odboje.
Vyvrcholení těchto akcí představovalo uvedení hraného dokumentu Síla lidskosti slovenského režiséra Mateje Mináče, s nímž spolupracoval i Zdeněk Tulis, který nám tento film v rámci vzdělávacího projektu „Nickyho rodina“ přivezl.
Dokument vyprávějící o dnes již legendárním počinu sira Nicolase Wintona doslova přikoval naše žáky k židlím. Více než 150 párů očí nevěřícně sledovalo příběh, který se před nimi odvíjel. Příběh dnes již 106 let starého muže, jenž v roce 1939 na vlastní pěst zorganizoval záchranu 669 ohrožených, převážně židovských, dětí.
Tento skromný a nenápadný Angličan je dokázal nacistům přímo pod nosem vyvézt z okupovaného Československa a bezpečně dopravit přes území hitlerovského Německa do Velké Británie, která se pro tyto děti stala novým domovem.
Přestože se jedná o dnes již známý čin, žáky mšenské školy, stejně jako již dříve stovky lidí po celém světě, ohromil. Dychtivě sledovali vyprávění Joe Schlesingera, jenž jako jedno ze zachráněných dětí dokumentem provázel. V sále školy panovalo naprosté ticho a napětí, vzduch byl nabit emocemi a v závěru promítání se zaleskly slzy nejen na plátně v očích dojatého sira Wintona, ale i na tvářích přítomných dívek a možná i některých chlapců, ač by to za nic na světě nepřiznali.
Po zhlédnutí filmu následovala beseda se Zdeňkem Tulisem, který již několik let s tímto kritikou i diváky oceňovaným dokumentem seznamuje žáky základních i středních škol. A jak sám říká: „Vracím se v pětiletých cyklech,“ neboť přesně tak dlouho trvá, než je čas seznámit další skupinu mladých lidí se sílou lidskosti.
(vkv)