Souček Václav (*4. 4. 1890 Zamachy † ?), učitel kreslení. Vychodil měšťanskou školu ve Mšeně a Dubé, absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Po první světové válce, kde byl těžce zraněn, cestoval po Francii, Itálii a Jugoslávii a od roku 1923 byl u hraběte Colloredo–Mansfelda na Zbirohu. Pro své akvarely hledal náměty ze Mšena a okolí.

Levý Václav (* 14. 9. 1820 Nebřeziny u Plas † 30. 4. 1870 Praha), sochař. Učil se truhlářem, ale potom pracoval jako kuchař v plzeňském klášteře a ve Lnářích. Kolem roku 1840 odešel se statkářem Antonínem Veithem na jeho panství do Liběchova. Pod vlivem umělců, kteří se na zámku soustřeďovali, začal tesat sochy v okolním skalním masívu mezi Liběchovem a Želízy. Tak vznikla jeskyně Klácelka (na počest F. M. Klácela), Harfenice, Čertovy hlavy, Had a Kaple Maří Magdaleny. Dále to byly volné i reliéfní postavy pohádkových a historických bytostí (Jan Žižka, Prokop Holý, komplex Blaník). Sochař – samouk byl spjatý s lidovým uměním a barokním sochařstvím, na popud Antonína Veitha vystudoval sochařské umění v Mnichově a poté odešel do Říma, kde se umělecky prosadil. Po návratu do vlasti se stal prvním učitelem a starším spolupracovníkem Josefa Václava Myslbeka (1848 – 1922), byl považován za nestora českých sochařů. Jeho nejznámější sochařské sousoší nese název Adam a Eva (je v Národní galerii Praze). Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze podle svého přání v těsné blízkosti malíře Karla Purkyně (1834–1868).

Režný Vojtěch (* 26. 9. 1893 Mšeno † 1945 Dachau), učitel. Působil v české menšině v Jugoslávii, byl redaktorem krajanských časopisů, tvůrcem česko – srbského slovníku a učebnice. Zahynul za druhé světové války v koncentračním táboře Dachau.

Petrof Martinus , zakladatel známého rodu. Jako bulharský přistěhovalec usadil se ve Mšeně v roce 1740, kde byl voskařem, měl dva syny s Rozálií Živnou., jedním z nich byl František, který měl pět dětí a mezi nimi Jana Křtitele – to všechno byli předchůdci rodu tvůrců světoznámých pian z Hradce Králové. Zde se již narodil v roce 1839 Antonín I., který po zkušenostech z Vídně a návratu do Čech vybudoval v roce 1864 továrnu na výrobu klavírů (zemřel v roce 1915). Po něm firmu Petrof převzal jeho syn Antonín II. (1881 – 1963). Mšenská matrika připomíná rod Petrofů ještě v roce 1834, dokdy se zde rodily děti Jana Křtitele.

Pramen – M. Sígl: Kdo byl a je kdo (Mělnicko – Kralupsko – Neratovicko)