Farář Bohuslav Bártek očima mšenských spoluobčanů
Životní osud mšenského faráře Bohuslava Bártka se uzavřel první únorovou sobotu. Oslovili jsme několik mšenských spoluobčanů, aby zavzpomínali na svého duchovního správce.
„Náhlý odchod pana faráře Bártka zasáhl věřící nejen ve Mšeně, ale i okolí,“ řeklaMgr. Vladislava Kaulerová Vaňková.„Byl dobrým pastýřem jemu svěřených ,oveček‘, a i když často káral, vždy s otcovskou láskou. Jeho křestní jméno jako by jej předurčilo ke službě Bohu, srdce měl otevřené a na správném místě. Neváhal pojmenovat zlo a lidské hříchy, přitom však dával naději. Bude nám chybět, ale věříme, že společně s ním jednou staneme před tváří Boží. Budiž mu země lehká.“
„Náš pan farář byl velice pečlivý a precizní člověk, který dbal na všechno,“ zhodnotila pana Bártka Ludmila Langerová. „Byl úžasně vzdělaný, a když přišel do Mšena, i velmi vitální. V té době byl ještě zdravý. S přibývajícím časem mu ubývalo sil, protože byl velmi vážně nemocný, což vyvrcholilo docela nedávno mozkovou příhodou. Přesto si nikdy nikomu nepostěžoval, svůj úděl nesl velmi statečně. Přes všechny problémy nebyl tím, kdo by chtěl něco ošidit. Vše muselo být na sto procent. Sloužil Bohu do posledního dechu, obětoval se pro druhé, což je i pro nás příklad do budoucna.“
„Občasné návštěvy u mne v kanceláři se kromě společných povinností většinou proměňovaly na hovory o vaření,“ prozradila Libuše Němcová. „On byl výborný kuchař, takže jsme si vzájemně doplňovali kulinářské poznatky. Byla s ním legrace. Na faře si všechno dělal sám, všude měl skutečně vzornou čistotu.“
„Myslím,“ podotkl Jaroslav Živný, „že bych vyzvedl jeho vzorné vedení obřadů a rovněž péči o kostely nejen u nás ve Mšeně, ale i v širokém okolí. Všude vedl potřebnou dokumentační agendu. Na klidu mu nepřidal ani fakt, že některé kostely v okolí byly i víckrát vykradeny. Byl přísný nejen na farníky, ale především sám na sebe.“
Karel Horňák, foto Michal Šimek
R. D. Mgr. Bohuslav Bártek
* 9. 10. 1960 Vsetín – † 7. 2. 2015 Mšeno
Narodil se v moravském Vsetíně. Dětství prožil ve Velké Lhotě u Valašského Meziříčí, kde chodil pět let také do základní školy. Poté se vyučil prodavačem potravinářského zboží. Toto povolání vykonával celých 16 let ve Valašském Meziříčí, z toho větší čas pracoval jako vedoucí prodejny a vedl spokojený, ovšem jak sám říkal, nikoli šťastný život.
S myšlenkou na kněžský život začal koketovat po vojně v Košicích. Nejprve si udělal ve Vsetíně maturitu s nástavbou a po sametové revoluci se mu otevřela i cesta na teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde získal magisterský titul. V roce 1995 byl v Litoměřicích vysvěcen na jáhna pro litoměřickou diecézi. Kněžské svěcení přijal 16. května 1996 z rukou Mons. Koukla v moravské Zašové. Jeho prvním působištěm byly farnosti Most a Bečov. Později spravoval farnosti Horní Habartice, Jedlka, Kytlice, Merboltice, Rychnov u Děčína, Valkeřice, Verneřice, Jetřichovice, Kerhartice, Malá Bukovina, Markvartice, Růžová a Srbská Kamenice. Od 1. července 2006 působil jako farář ve Mšeně a excurrendo administrátor farností Bukovno, Kadlín, Kováň a Skalsko.
Jeho krédem se stala pozoruhodná myšlenka: „Nešel jsem na kněze, abych se knězem stal, ale abych jím byl.“
