Druhá červnová sobota se postupně vrývá do paměti mšenského regionu jako den setkávání lidí, jež si mnoha aktivitami připomínají technickou, kulturní a společenskou historii první Československé republiky. Stěžejním atributem celé akce je osobní vlak, složený z parní lokomotivy a dobových vagónů, jenž přepravuje návštěvníky po trase 076 Mladá Boleslav – Mšeno – Mělník a zpět. Z jízdního řádu tohoto zvláštního vlaku je evidentní, že centrem akce je město Mšeno, neboť při cestě na Mělník zde vlak stojí hodinu, při cestě zpět dokonce dvě hodiny, v obou cílových městech se vlak pouze otáčí. Na Mšenu tedy leží zásadní díl odpovědnosti za to, s jakými pocity se návštěvníci večer vrátí domů.
Tyto pocity ovlivňují tři faktory: počasí, úroveň občerstvení, kulturní naplnění. Počasí nám letos přálo zcela. Také možnosti k občerstvení a fyzickému oddechu, zdá se, pokryly potřeby lidí, kteří se do Mšena vydali. Za zvláštní kapitolu stojí potom řešení třetího faktoru, tedy kulturního naplnění. 
To bylo letos svěřeno do kompetence Základní umělecké školy Mšeno, která svými vlastními silami a prostorami obsáhla téměř veškerou kulturní nabídku. Nutno dodat, že byla nemalá. Celé přízemí školy bylo nabídnuto účastníkům akce. Jednalo se o koncertní sál, ve kterém vždy jeden z učitelů nebo studentů hrál na klavír; o modelovnu, ve které paní učitelka Hana Menclová vedla kursy netradičního modelování – odlévání do forem a drátování rozličných drobností i s pomocí Zuzky Hokešové.
Dalším lákadlem byla zahrada školy. Bylo zde možné nalézt drobné domácí zvířectvo se svými chovateli, stánek s medovinou oceněnou na přehlídce ve Francii, stánek včelařského kroužku pana učitele Jana Podpěry, stanoviště s malebným zákoutím historických fotografií Mšena z ucelené sbírky Jiřího Říhy i s prodejem kalendáře Okrašlovacího spolku pro Mšeno a okolí. Hlavní slovo tu měli učitelé výtvarného oboru Monika Chmelařová, Štěpánka Hlavatá a Čeněk Hlavatý, kteří pro nejmenší účastníky připravili pozoruhodnou atrakci – malování na obličej. Již kolem desáté hodiny se vytvořila dětská fronta, kterou za celý den prošlo téměř 300 dětí. Ruce výtvarníků se zastavily až po 17. hodině. 
Prostranství před peronem obsadil hudební obor školy. Jednalo se především o školní orchestr Sedmikrásky, tvořený sedmi studentkami školy, a pana učitele Horňáka, jenž soubor vede. Do hry vstupovaly také studentky sólového zpěvu Kristýna Hrušková, Zdeňka Prchlá, Viktorie Egrtová, Pavlína Pavlíková, Nikol Semiánová, Bára Guttenbergová, Monika Nečasová. Dalším vstupem byl zpěv Strašlivé písně o Golemovi, doprovázený malovanými plakáty, které po vzoru dávných kramářských zpěváků vytvořily děti výtvarného oboru. Na knoflíkovou harmoniku doprovázel Karel Horňák.
Důležitou estetickou úlohu sehrálo také vystoupení klubu historického tance ZŠ Mšeno pod vedením Adély Kummerové. Ve 12 hodin vstoupil pod hudební stan jazzový soubor Revival swing band Praha, který se s orchestrem ZUŠ a jeho sólisty střídal až do téměř 17 hodin. Vedle dětského orchestru, interpretujícího převážně melodie z českých filmových pohádek, působilo vystoupení swingového souboru Antonína Šilhavého velmi „dospělácky“, a tedy kontrastně, což bylo příjemné. Prostory před podiem byly stále plné a vyprázdnit je dokázala pouze rekonstrukce bitvy z období první světové války.
Dr. Josef Šebesta
Poděkování
Děkuji velice a všem, kteří se na úspěšném uspořádání této tradiční, ale z pohledu organizace velmi náročné akce podíleli. Jsou to zejména „bezejmenní“ členové železničních spolků (zejména toho z MB), klubů vojenské historie a dále mšenských spolků (tradičně hasiči, baráčníci, letos nově chovatelé a včelařský kroužek při ZŠ) a dále zaměstnanci škol (paní kuchařky ze ZŠ, celý personál ZUŠ, paní ředitelka MŠ), úřadu a zejména zaměstnanci města v dělnických profesích. Akci by nebylo možné uspořádat ani bez podpory partnerů z řad obcí (Sdružení obcí Kokořínska) a měst (Mladá Boleslav a Mělník) a sponzorů (letos zejména AVE). Ještě jednou všem děkuji (a omlouvám se těm, na které jsem ve spěchu zapomněl), myslím, že se akce povedla i s omezenými zdroji, že přispěla opět k zviditelnění města a měla nemalý přínos z pohledu cestovního ruchu.
Martin Mach, starosta města