Ve Františkově aleji se sešly dvě stovky lidí
Pojďte se projít po pěšince obklopené stařičkými třešněmi, kouzelně pokroucenými hlohy a bezy za zpěvu všudypřítomného ptactva. Skoro tak jako by lákala k procházce Františkova alej, která byla v neděli 22. května slavnostně otevřena veřejnosti. Bezmála dvoukilometrovým historickým úvozem, který začíná u křížku mezi Mšenem a Sedlcem, se ve slavnostní den prošly na dvě stovky nadšenců a milovníků přírody.
Nechyběli především ti, kteří se více než rok a půl ve svém volném čase věnovali oživení malebné aleje, kterou pojmenovali po svém profesorovi, příteli a velkém obdivovateli Mšenska Františku Smýkalovi. Mezi častými brigádníky z řad studentů mělnické zahradnické školy, kteří se do Mšena sjížděli z celé republiky, patřila také Tereza Pěnkavová z Olomouce. „Mrzí mě, že už je to za námi, jezdila jsem do Mšena moc ráda a budu se sem určitě vracet. Doufám jen, že si do aleje najdou cestu hlavně Mšeňáci,“ řekla při slavnostním otevření.
Během první oficiální procházky obnovenou alejí všichni nacházeli různé keramické zvonečky, barevné šnečí ulity nebo zvířátka z odrátkovaných kamínků, které vyrobili žáci mšenské základní umělecké školy. Na návrší u lavičky pak jejich příchod očekával rozměrný stan se spoustou dobrot.
„Je to opravdu nádhera. Určitě si všichni zaslouží poděkování, je tady vidět kus poctivé práce. Nejsmutnější na tom je, že ze Mšena na otevření přišlo asi dvacet lidí,“ řekla Zdeňka Kaulerová, která si slavnostní otevření aleje nenechala ujít.
Je opravdu neuvěřitelné, že pro některé Mšeňáky je Františkova alej doslova trnem v oku. Někteří si stěžují na pojmenování cesty po Františku Smýkalovi, kterého zřejmě neznali, na utrácení peněz na výsadbu stovky nových stromků, které byly z účelových dotací, anebo snad na to, že po té cestě tam někde nahoře stejně nikdo chodit nebude. Snad se jednoho dne uvažování takových lidí změní a uvědomí si, že každý vysazený strom, obnovená cesta v naší krajině nebo jakýkoli dobrovolnický počin je přínosem nejen pro turisty, kteří navštěvují náš krásný region, ale zejména pro nás, naše děti, vnoučata…
Jiří Říha
foto: Pavel Donát