Siegfried Obermeier – Láska a smrt – Neřestný život Françoise Villona
Fiktivní životopis nejslavnějšího francouzského středověkého básníka od německého autora zasazuje nejdůležitější okamžiky jeho dobrodružného života do barvitě zachycené atmosféry Paříže v první polovině 15. století.
Anotace: François Villon (1431-1463), nejvýznamnější francouzský lyrik středověku, vedl neklidný život. Krátce poté, co složil magisterské zkoušky na Navarrské koleji, musel z Paříže uprchnout kvůli rvačce na nože. Připojil se k nechvalně známé Coquille, jednomu z nejvlivnějších tajných společenství, které pro něj získalo omilostnění u krále. Po návratu do Paříže se proslavil svými satirickými verši. Ale vsadil na špatné přátele: podílel se na jedné loupeži a opět musel z Paříže prchat. Zrada a intriky nepřátel ho přivedly do žaláře a orleánský biskup dal popravit jeho komplice. Biskupova metresa však podnikne vše, co je v její moci, pro muže, jenž miluje jinou… Villonovy básně a balady se těšily rostoucí oblibě v krčmách pařížského podsvětí i na dvoře vévody orleánského. Ve své poezii se projevoval jako velmi citlivý člověk, jenž sžíravým posměchem reagoval na aktuální události a často hanebné činy panstva, aniž si dělal starosti s morálkou a konvencemi. Ať byl drsný či něžný, drastický či melancholický, vždy mluvil z duše lidu, a to nejen své doby. Jeho dílo je nadčasové.
Své básně plné šibeničního humoru a politické pamflety psal hantýrkou. Přestože jeho břitké satirické verše i vášnivé balady lidi fascinovaly, on sám žil v bídě na okraji společnosti. Byl několikrát uvězněn a nakonec odsouzen k smrti oběšením. Rozsudek byl posléze změněn na deset let vyhnanství. Od roku 1463 o něm nejsou žádné zprávy.
Villon dovedl i vznešených středověkých témat využít k parodii, dovedl je však také naplnit hlubokým prožitkem. V jeho dílech bojovalo dobro se zlem, náboženská vroucnost s cynismem, vážnost s vtipem, pocit marnosti světa je střídán požitkem z pozemských darů. Rozlamuje středověká pouta a konvence, např. tím, že porušuje tradiční žánry, uvědomuje si svou osobnost, své individuální rysy.
François Villon je i přes svou poplatnost době středověku považován za prvního moderního básníka nejen ve Francii, ale i v Evropě.
Život i dílo Françoise Villona se stalo a i nadále stává inspirací pro mnoho spisovatelů a překladatelů (u nás např. J. Loukotová, O. Fischer), verše z jeho děl se staly významným repertoárem velkých i malých divadel (u nás např. divadlo Viola).