Škoda, že na besedu „Genetika včera, dnes a zítra“ v sobotu odpoledne 20. října v evangelickém kostele přišlo málo besedníků. Obavy z vysokoškolské odborné přednášky jako studentům na fakultě byly zbytečné. O genetice a co nám může přinést hovořil úplně prostě RNDr. Viktor Žárský, CSc., asistent katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedoucí laboratoře buněčné biologie v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky.
Co řekl, to každý pochopil a obohatil se o zajímavé znalosti. Výzkum v získání a tvarování buněk motivuje snahu výzkumníků přijít na základní principy rostlinných buněk. Stále zajímavé objevy vytvářejí předpolí pro praktické využití. Buňkami všeho živého včetně člověka a rostlinstva se zabývá věda nazvaná genetika. Skýtá moderní pohled na dědičnost vloh. Umožňuje ho vynález mikroskopu od počátku 19. století.
Vznikla teorie pojmu gen a začalo se zkoumat jádro buněk. Odtud byl jen krok k poznání a využívání DNA. Tím je možné vypěstovat odolné rostliny, zvyšovat užitkovost hospodářského zvířectva, snižovat neplodnost pomocí asistované reprodukce a odhalovat možné choroby. Tím genetika pomáhá v lékařství. Ovšem, zatím není vše objasněno. Diskuze přinesla další zajímavé poznatky.
Jan Bursa