Motto: Posláním Sokola je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je, zejména mládež, k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii, osobní skromnosti a kázni, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa.

Před 140 lety byl založen mšenský Sokol, nejstarší jednota v Barákově župě

Lví silou, vzletem sokolím

   Sokol ve Mšeně byl založen v roce 1865, jen tři roky po založení Sokola pražského, v době uvolnění po pádu Bachova absolutismu v Rakousku-Uhersku. Mšenská jednota je tak dnes nejstarší jednotou v župě Barákově. Malou skupinku zakladatelů vedl bratr František Stanislav Hulicius, významný mšenský rodák, jenž byl také prvním starostou jednoty. Jednota je součástí České obce sokolské.

   TJ Sokol Mšeno dnes čítá 186 členů a obhospodařuje budovu sokolovny a dvě hřiště na vlastním pozemku za sokolovnou. Budova sokolovny je jediným větším sálem v okolí, slouží tedy kromě pravidelných sportovních aktivit i k účelům společenským (5-6 plesů v zimní sezoně) a kulturním (několik divadelních představení ročně), je k dispozici i ke komerčním pronájmům. Péče o tuto jedinečnou budovu z 20. let minulého století je jedním z hlavních úkolů, ale i starostí dnešního sokolstva. Antukový kurt za sokolovnou slouží pro volejbal, tenis a nohejbal, nové hřiště s povrchem ze štěrkové drtě (z r. 2003) převážně pro volejbal a nohejbal.

   Pestrá činnost TJ Sokol Mšeno se zaměřuje především na tělovýchovu a sport, ale i na kulturu a osvětu, se zvláštním zřetelem na děti a mládež. Jednota je členěna do několika odborů a její činnost řídí volený výbor v čele se starostou. Naše občanské sdružení je otevřené všem, kteří sdílejí sokolskou myšlenku, a rádi vás přivítáme v našich řadách!

Z historie TJ Sokol Mšeno
1865 – bratr Hulicius, založení Sokola ve Mšeně. 70 členů. Pořízení spolkového praporu - dar br. Huliciuse. Cvičení v sále „U Pérů“.
1867 – velký požár ve Mšeně. Zničen i majetek Sokola, zachráněn pouze ohořelý prapor. Přerušení činnosti.
1890 – znovuobnovení činnosti. Cvičení v sále „U modré hvězdy“ 2x týdně.
1891 – účast na II. všesokolském sletu v počtu 34 členů. První veřejné cvičení ve Mšeně za účasti celé župy Fügnerovy, s hudbou mladoboleslavskou na nádvoří sladovny. Obrovský zájem sokolstva i hostů.
1892 – zavedeno pravidelné cvičení dorostu.
1894 – založen střelecký odbor a zřízena střelnice v rokli u „Vyhlídek“. Položen základ k fondu na stavbu závodní družstvo mužů, 1929 vlastní tělocvičny. Tragická událost - zavraždění starosty - zakladatele br. Huliciuse.
1895 – účast na III. všesokolském sletu v počtu 32 členů. Zakoupena stavební parcela za 1150 zlatých.
1899 – účast na IV. všesokolském sletu v počtu 24 členů.
1904 – svěřenka v Růžodole.
1908 – slet župy Fügnerovy na městském tržišti ve Mšeně.
1912 – účast na VI. všesokolském sletu v počtu 40 členů.
1914 – odchod mnoha bratří do I. světové války, z níž se jich 14 nevrátilo. Architektonický projekt sokolovny
1915 – staršími bratry bylo započato velké dílo - stavba sokolovny. Velký čin v tak těžké době! Celkový náklad stavby činil 131 000 korun, z čehož bylo 60 000 opatřeno hypotékou, mnoho peněz bylo vybráno na darech.
1918 – první sokolské kino - představení v sále hostince „Modrá hvězda“. Z výtěžků biografu splácen dluh na stavbu sokolovny. Zahájeno pravidelné cvičení žactva - postupně počet vzrostl na 100 sokolských káňat.
1919 – slavnostní otevření nové sokolovny v nové Československé republice! Značný rozmach arch. řez sokolovnou Sokola ve Mšeně. Zřízeny odbočky v Dubé a Lobči (osamostatnily se v r. 1921).
1920 – účast na VII. všesokolském sletu v počtu 100 členů (společně s odbočkou Lobeč).
1921 – veřejné cvičení ve Mšeně.
1922 – zřízen odbor kuželkářský.
1926 – vznikl tenisový odbor, stavba kurtu.
1928 – veřejné cvičení ve Mšeně. Vznik loutkového divadla, hrálo se ve staré sokolovně.
1929 – po splacení úvěru byl z úspor rozšířen sál a na sloupech postaveny balkony.
1930 – veřejné cvičení ve Mšeně. Založen šachový odbor - 40 členů.
1931 – slet župy Fügnerovy ve Mšeně.akademie v roce 1922
1932 – účast na IX. všesokolském sletu v počtu 109 členů. Založeny odbory hudební a lyžařský. Uspořádány Dětské dny.
1933 – z podílů členů byla pořízena zvuková aparatura. Podíly spláceny členům z výtěžků biografu losováním na valné hromadě.
1936 – uspořádány Dětské dny.
1938 – účast na X. všesokolském sletu v počtu 98 členů.
1939 – rozvoj lehké atletiky, odbíjené a hokeje v Sokole Mšeno.družstvo žen, 1926
1940 – vychází poslední číslo „Života mšenského Sokola“. Uspořádány první lyžařské závody v běhu ve Mšeně, poté i další okrskové závody za účasti 40 běžců z mšenského Sokola, kteří ve všech kategoriích obsadili první místa.
1941 – rozpuštění Sokola německými okupanty a zatýkání členů výboru. Dvouměsíční věznění na gestapu tří bratrů - F. Kabrny st., R. Kettnera st. a J. Měšťáka, starosty jednoty. Zapojení mnoha sokolů do odbojové činnosti. V koncentračních táborech zahynuli bratři Fr. Procházka a Vl. Regner.
1941 – založen oddíl české házené.
1945 – zapojení sokolů do ozbrojených jednotek. Znovuobnovení činnosti.
1947 – účast na župním sletu v České Lípě.šachový odbor, 1933 Zájezd vlakem na slet slovenského Sokola v Martině v počtu cca 30 členů, návštěva V.Tater.
1948 – nový prapor věnován PhMr. Fr. Roblem s chotí. Účast na XI. všesokolském sletu v počtu 55 členů. Období velkých úspěchů odboru gymnastiky.
1949 – velký úspěch Božíka Mencla v gymnastice, účast na mistrovství světa v Basileji.
1950 – obnovení činnosti loutkového divadla.
1951, 1952 – účast B. Mencla v národní reprezentaci.
1953 – tragická smrt B. Mencla, dočasné ukončení závodní činnosti v Sokole Mšeno.
1955 – účast na I. celostátní spartakiádě, úbytek cvičenců.
1957 – ukončena činnost loutkového divadla pro absenci prostor pro vystoupení.
1958 – po letech opět velká akademie Sokola Mšeno, nástup nové generace.
1959 – účast na II. celostátní spartakiádě v menším počtu členů.
1962 – tragická smrt starosty Karla Zabilanského, ochabnutí činnosti.
1963 – nový rozmach činnosti. Uspořádány přebory jednoty v lyžování společně se Svazarmem Mšeno, účast 50 členů. Dobrá zima, účast v mnoha lyžařských závodech, uspořádány závody ve sjezdu na „Víně“.
1964 – pokračující úspěchy v lyžování a gymnastice. Akademie. Táboření.
1965 – 100 let od založení naší jednoty. Úspěchy v lyžařských závodech. Slavnostní akademie. Účast na III. celostátní spartakiádě v počtu 23 členů. Odhalení pamětní desky členům Sokola Mšeno, umučeným během II. světové války.
1966 – pospartakiádní pokles činnosti.
1967 – úspěchy v lyžování. Účast na oslavách 600 let města Mšena.
1968 – nepravidelná cvičení, opět přelomový rok - okupace vlasti, obnovení tenisového oddílu. Okresní akademie Mělník.
1969 – znovuobnovení volejbalového hřiště.
1970 – rozsáhlé stavební úpravy - zavádění ústředního topení a stavba komína.
1971 – pravidelná účast v okresních přeborech, úprava doskočiště, volejbalového hřiště. Obnova lyžařského oddílu, vznik sjezdovky a lyžařského vleku na "Víně".
1972 – uspořádání okresní akademie - vystoupilo přes 100 sokolských odborů. Dokončení hřiště pro odbíjenou. Brigády na sjezdovce. Zájezd na Slovensko.
1973 – účast na tělovýchovných slavnostech v Dunajské Stredě, reprezentace okresu v počtu 21 cvičenců, odměněni darem velké trampolíny.
1974 – pokračující úspěšné účasti na okresních přeborech v gymnastice. Akademie. Obnovení činnosti šachového oddílu - 30 členů.
1981 – vznik horolezeckého oddílu.
1990 – v červnu znovuobnovení jednoty po „sametové revoluci“, starostou zvolen br. B. Vojík, na podzim akademie věnovaná památce br. J. Flígla st., náčelníka jednoty.
1992-3 – pořádány oblíbené víkendové zájezdy do Příchovic.
1995 – uspořádána akademie (podzim).

TJ Sokol Mšeno zve všechny občany na akce v rámci oslav 140. výročí vzniku mšenského Sokola. Program najdete na 1. straně tohoto čísla Mšenských novin.