Ve dnech 28. a 29. dubna jsem na pozvání starosty města Benátky nad Jizerou zúčastnil zájezdu do Horního Rakouska zaměřeného na problematiku likvidace komunálního odpadu u našich jižních sousedů. Načerpal jsem zde spoustu zajímavých informací, které mohou být pro nás inspirací i vodítkem do budoucna i co se týká naší skládky. Rád bych se o některé z nich podělil.
Skládkování v našem pojetí v Rakousku již prakticky neexistuje. Základem likvidace odpadu je jeho dokonalé třídění a další využití. Různými metodami, biologickými či technickými, se tak údajně zužitkuje až 92 % všeho odpadu. Zbývající část, kterou nelze recyklovat, se však nevyváží na skládky, kde by postupně zaplňovala stále větší část země, ale spaluje se ve spalovnách. Likvidace emisí vznikajících při spalování je totiž dnes již technicky vyřešena tak kvalitně, že se sami Rakušané nebojí vybudovat taková zařízení přímo pod Alpami. (Však také z celkové investice při budování takového zařízení tvoří náklady na spalovnu cca 1/3 a zbývající 2/3 nákladů jdou na systém likvidace emisí.)
Měli jsme možnost navštívit tzv. fluidní spalovnu ve městě Lenzing a klasickou spalovnu v městě Wels. Fluidní spalovna byla vybudována přímo v areálu celulózky. Spaluje odpad smíchaný s odpadními kaly a organickými štěpky (většinou odpad z celulózky) za účelem výroby elektrické energie. Při likvidaci odpadu se tak produkuje více než 50 MW elektrické energie. Systém fluidního spalování dosahuje toh, že z jedné tuny odpadu (jedná se o odpad po vytřídění) zbyde pouze 2 - 4 kg odpadu. Oproti tomu hlavním účelem klasické spalovny je pouze likvidace odpadu. Přivezený odpad se spaluje ihned bez jakékoli přípravy. Technologií spalování při teplotě cca 1100°C produkuje skládka škváru, která má veškeré ekologické atesty jako stavební materiál, a opět jen cca 2 - 4 kg toxického odpadu. I zde vzniká elektrická energie, ale jen jako vedlejší produkt v podstatně menším množství než ve fluidní spalovně. Také jsme si mohli mj. prohlédnout moderní třídící linku odpadu ve městě Herzing. Zde se odpad vytříděný u jeho původců (v domácnostech a ve firmách) velmi důsledně třídí na celkem 15 skupin, které se předávají k dalšímu zpracování. Platí, že čím lépe je surovina vytříděná, tím větší má hodnotu.
Zajímavá je i ekonomická stránka věci. Ze systému třídění a recyklace odpadů je narozdíl od nás zcela vyloučena obec. Náklady na recyklaci obalů jsou započítány v ceně výrobků a zaplatí je přímo spotřebitel. To ekonomicky zvýhodňuje používání vratných obalů. Finance vybrané na recyklaci se pak na základě přesného vyúčtování rozdělují přímo firmám, které se recyklací zabývají. Motivací ke třídění je také poměrně vysoká cena odpadu vyváženého do spaloven.
Co jsem si z toho odnesl pro naše podmínky? Podobnou cestou se bude muset ubírat i nakládání s odpady u nás. Nasvědčuje tomu i již vydané nařízení snížit do roku 2010 objem TKO ukládaného na skládky o 30 %. Je třeba tedy najít optimální dobu pro provozování naší skládky, aby (když už existuje) byla maximálně ekonomicky využitá a nedošlo k jejímu administrativnímu uzavření dříve než bude zaplněná a než se nám podaří využít její ekonomický potenciál. Druhým momentem je nutnost zaměřit se na zdokonalování třídění odpadu a společně se skládkováním i na hledání dalších možností jeho recyklace.
Získal jsem tam i další zajímavý podnět, který však nesouvisí s odpadem. Zájezdu se účastnili starostové a zastupitelé obcí v okolí Benátek. Při společných debatách jsme konstatovali, že i když vzdálenost těchto obcí a měst od Mšena je relativně malá, kontakty s nimi jsou minimální. Naše kontakty a spolupráce jsou zaměřeny převážně na Mělnicko. Přitom oblast boleslavska se nyní rozvíjí daleko dynamičtěji a v mnoha ohledech (pracovní příležitosti, zdravotnictvi atd.) je pro nás stále důležitější. Nemyslím, že bychom se měli od Mělníka odvracet, ale ze zdánlivě nevýhodné polohy na okraji okresu udělat výhodu polohy mezi Mělníkem a Boleslaví.
Vladimír Wasyliw