Péče o dřeviny – co vše  považovat za udržování dřeviny

   Co vše lze považovat za údržbu? To je otázka, nad kterou si často vlastník láme hlavu. Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.  Toto je citace § 7 zákona č. 114/1992 Sb.,  o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.  V rámci osvěty Vás tedy chceme seznámit s některými druhy udržovacích řezů.

   Jde především o:
a)      zdravotní řez
b)      bezpečnostní řez
c)      redukční řezy

   Zdravotní řez – jedná se o nejvíce používaný typ udržovacího řezu, při kterém dochází k odstraňování suchých, mechanicky poškozených či zlomených nebo jinak provozně nebezpečných větví. Řez se provádí v období plné vegetace s intenzitou opakování po 5 – 15 letech.

   Bezpečnostní řez – je to řez relativně levný a má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu (Kolařík, 2003). Při tomto řezu odstraňuje suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené větve volně visích v korunách stromů. Řez se provádí kdykoliv s intenzitou opakování po 2 – 6 letech.

   Redukční řezy – redukční řezy jsou dále rozděleny na:

-         řez redukční vlastní (redukce ve směru k překážce (budova, elektrické vedení))
-         řez prosvětlovací (prosvětlení koruny z důvodu revitalizace stromu)
-         řez symetrizační (symetrizace koruny vůči náporu větru)
-         řez stabilizační (výšková redukce koruny za účelem stabilizace stromu vypočtená dle metody SIA
-         řez sesazovací (radikální výškové sesazení koruny) (Kolařík, 2003)

   Řez redukční vlastní – jde o řez, který se týká většinou stromů ponechaných delší dobu bez jakékoliv péče, stromů rostoucích v blízkosti domů nebo elektrického vedení. Odstraňují se větve zasahující do blízkosti budov a elektrického vedení do průměru 5 – 10 cm. V případě, že je potřeba provést větší zásah musí být rozložen do několika etap. Řez se provádí v období plné vegetace a v případě silnějších zásahů i druhá polovina období vegetačního klidu s intenzitou opakování po 5 – 15 letech.

   Řez prosvětlovací – při tomto řezu dochází k prosvětlení koruny. Řez musí být proveden velmi citlivě, odstraňují se větve, které se navzájem kříží a třou se o sebe, větve rostoucí do středu koruny a větve zahušťující korunu. Řez se provádí v období plné vegetace, v případě silnějších zásahů i druhá polovina vegetačního klidu s intenzitou opakování po 3-7 letech.

   Řez symetrizační – jde o řez, který vede k symetrizaci koruny jenž má významně zvýšit stabilitu ošetřovaného stromu. Provádí se u stromů uvolněných ze skupiny. Rozsáhlejší zákrok musí probíhat postupně v navazujících krocích. Řez  se provádí v období plné vegetace a v případě silnějších zásahů i druhá polovina období vegetačního klidu s intenzitou opakování po 3 – 7  letech až do naplnění účelu.

   Řez stabilizační  - při tomto řezu dochází ke snižování těžiště v koruně  v níž působí větrná zátěž. Snižování koruny probíhá pouze u větví nejvyšších řádů, přičemž vzniklé rány většinou nepřesahují velikost 5 cm (Kolařík, 2003). Řez nesmí znehodnotit přirozenou architekturu koruny ani umožnit průnik infekce do řezných ran (Kolařík, 2003). Řez se provádí v období plné vegetace v případě silnějších zásahů i druhá polovina období vegetačního klidu s intenzitou opakování po 3 – 7 letech až do naplnění účelu.

   Řez sesazovací – jedná se o značně destruktivní typ řezu, který lze použít pouze v případě akutního nebezpečí statického selhání stromu, a to tehdy, nelze-li jej z různých důvodů rovnou odstranit (Kolařík, 2003). Řez hluboce redukuje korunu až na kosterní větvení, popř. dokonce i na pouhý kmen. Nelze jej však použít u všech dřevin, ale pouze u dřevin s výraznou kmenovou a korunovou výmladností, jako jsou např. topoly či vrby v ostatních případech (především u dlouhověkých stromů) může vést k jejich odumření.

   Řez se provádí v období vegetačního klidu s intenzitou opakování po 5 – 8 letech.

   Závěrem však musím podotknout, že veškeré zde uvedené řezy jsou na laika velmi těžko proveditelné. Ne nadarmo se říká, že odborná práce si vyžaduje odborníka. Dále bych Vás chtěla upozornit na často používaný hlavový řez, který se řadí mezi speciální řezy. Jde o řez, kterým se v současné době upravují zejména vzrůstné stromy (např. jírovce, lípa srdčitá a velkolistá či platan). Mladým stromům zapěstovaným na tento typ řezu je zkrácena koruna těsně nad kosterním větvením, tím dojde k nárůstu výhonů. Tyto výhony se odstraňují každoročně ke konci vegetačního klidu ( v předjaří ). Není-li  to technicky možné, pak alespoň jednou za dva roky!! Při častém řezu dochází ke vzniku značného počtu ran, proto je nepřípustné, aby velikost řezných ran byla větší než 3 cm v průměru!!

Použitá literatura:
Jaroslav Kolařík a kolektiv: Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I., vydal ČSOP Vlašim (2003)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Vendula Šestáková, MěÚ Mšeno, pracovník odboru výstavby a ÚP, ŽP