V listopadu loňského roku jsem několik občanů
Mšena požádala o vyplnění dotazníku, který byl součástí mé diplomové práce na
téma Místní jména v oblasti Kokořínska. Protože je diplomová práce již hotová,
ráda bych vás seznámila s některými výsledky.
Hlavním cílem práce bylo zjistit vztah obyvatel regionu ke jménu svého bydliště
a jeho používání. Za tímto účelem byl proveden výzkum formou dotazníků.
Předmětem zkoumání byla znalost starších názvů obce a také změn, které proběhly
v souvislosti s přejmenováním obce, popř. slučováním či rozdělováním obcí. Dále
byly zjišťovány zdroje informací o starších názvech, etymologie, výskyt
pomístních názvů a užívání názvu obce v běžné komunikaci. Sledován byl i zájem
respondentů o problematiku místních jmen. Práce se týká všech obcí Chráněné
krajinné oblasti Kokořínsko, předpokládám však, že čtenáře Mšenských novin bude
nejvíce zajímat město Mšeno.
Nejstarší doložené podoby názvu
Msen, Meschen, Mssen a Mssien pocházejí až ze 14. století, osídlení
oblasti je však mnohem starší, o čemž svědčí četné nálezy pohanských pohřebišť.
V roce 1537 se objevuje už tvar Mšeno. Od 17. století je obec nazývána
Msseno, Msseny, Mssen a také Wemschen. Úřední název z roku
1854 zní Mšeno. V období protektorátu se pro obec užívaly dva úřední
názvy, a to Wemschen a Mšeno. Od roku 1945 má obec pouze český
název.
Spolu s názvem obce se vyvíjelo i pojmenování
poštovního úřadu ve Mšeně. V roce 1830 se jednalo o poštu Mscheno, v
roce 1875 pak o Mscheno – Mšeno. V roce 1894 se poprvé v názvu pošty
objevuje zpřesnění místa rozšířením názvu na Mscheno bei Melnik
čili Mšeno u Mělníka. Vznikem Československa poštovní úřad ztrácí
německý název, který se však opět začne používat v letech 1939 – 1945. Nejedná
se však již o Mscheno bei Melnik, ale o Wemschen. Od roku 1945
až do současnosti existuje pošta Mšeno u Mělníka.
Mšeno se nepyšní pouze zajímavým vývojem názvu, ale také zajímavou etymologií.
Jak si tedy můžeme vyložit místní jméno Mšeno? Podle Antonína Profouse byl
původní tvar Mšen odvozen ze staročeského slova mech (2. pád mcha).
Jedná se o jmenné přídavné jméno v mužském rodě s významem mechový či mechem
porostlý. Pozdější název Mšeno byl zřejmě vytvořen analogií k běžnějším jménům
končícím na –no (Vrbno, Vtelno aj.).
Vyskytl se i
názor, který zastával Zubatý, že jméno Mšeno je odvozeno od slova mštiť
neboli mechem vycpávat mezery mezi trámy dřevěné chalupy. Toto vysvětlení se
však nezdá být pravděpodobným, protože podle řady odborníků Zubatý neměl k
dispozici dostatek materiálu.
Karel Červenka, autor Památek
města Mšena, se přiklání k tomu, že slovo Mšeno je odvozeno od osobního jména
Mšen. Své tvrzení zdůvodňuje tím, že pojmenování osad podle osobního
jména bylo velice běžné. Červenka ve své knize popisuje i další možnou teorii
vzniku názvu Mšeno. Údajně název souvisí s porostlou krajinou, neboť omšený
znamená obrostlý.
L. Olivová-Nezbedová se také zabývá
výkladem jména Mšeno. Souhlasí s tvrzením, že název je spojen s obecným jménem
mech. Domnívá se však, že se jedná o přenesený význam slova ve smyslu
mokřina, mechové rašeliniště či slatina. Svůj výklad opírá o srovnání základu
slova v dalších slovanských jazycích (polština, ruština, běloruština,
ukrajinština), kde je vykládáno jako močál, bažina, mokřina či mechem pokryté
bláto.
Tolik tedy odborná literatura. A jaké informace o
Mšeně a jeho názvu byly uvedeny v dotaznících? Ve Mšeně se dotazníkové ankety
zúčastnilo 14 dospělých, z toho 9 žen a 5 mužů. Všechny osoby zde žijí více jak
20 let.
Co se týče staršího názvu obce, devětkrát bylo
uvedeno jméno Černá Ves. V jednom případě byl kromě Černé Vsi ještě
uveden název Mscheno s poznámkou, že se jedná o dobu protektorátu, v
dalším dotazníku se objevilo Mešno (za 2. světové války). Po roce 1945
ke změně názvu Mšena nedošlo a nikdo z dotazovaných jiné jméno ani neuvádí.
Většina respondentů jako zdroj informací uvádí pouze literaturu (7 lidí), 3 lidé
literaturu a starousedlíky, tři jen starousedlíky a jeden dotazovaný neuvádí
žádný zdroj.
K etymologii slova Mšeno se tři osoby vůbec
nevyjádřily. Jedna respondentka odvozuje název města od jména Mšen.
Zbylé osoby (10 lidí) se domnívají, že název má spojitost se slovem mech
či omšelý. Jedna dotazovaná se pokusila o vysvětlení významu názvu
Černá Ves. Jméno zdůvodňuje častými rozsáhlými požáry v obci. V běžné
mluvě všichni dotazovaní shodně užívají jen tvaru Mšeno. Nejčastěji se
vyskytla tato pomístní jména: Podolec (11krát), Kozina, Větrák a V
koutě (9krát), Bílka a Pod javorem (4krát) a Na klůčku a U
staré pumpy (3krát). Názvy Skalička, U staré školy, Pod školkou a
Šibenec byly uvedeny dvakrát, zatímco Nad Blížkou, Za kostelem,
Tržiště, U stodoly, U Antoníčka, Na míčovce, Na rasovým křídle, Rybáček, Pod
hajcem a K Najmance jen jednou. O místní jména se z dotazovaných nezajímá
pouze pět lidí, z toho tři muži.
Anketa byla zadávána také
na mšenské škole žákům narozených v letech 1990 – 1991. Z celkového počtu 16
dotazovaných je 12 dívek a 4 chlapci. Šest dětí problematika spíše nezajímá a
čtyři vůbec. Přes deklarovaný nezájem bylo však velmi překvapivé, že polovina
uvedla starší název Černá Ves. Zdrojem informací byli pro 3 dotazované
rodiče, pro stejný počet škola, pro 2 prarodiče a knihy. Všichni respondenti
nepoužívají v běžné mluvě jiného názvu než Mšeno s výjimkou výrazu
„zapadákov“, který se objevil v jednom dotazníku. Tři žáci odvozují jméno
Mšeno od slova mech, jeden chlapec se mylně domnívá, že zde existovaly
Mšené Lázně. Tři dívky se pokusily vysvětlit název Černá Ves.
Jedna si myslí, že zde byly časté požáry, druhá se domnívá, že zde kdysi byl
satanismus, a třetí spojuje název se špatnou situací v obci (třeba po válce).
Polovina všech dotazovaných si názvy Mšeno ani Černá Ves nijak
nevysvětluje.
Z pomístních jmen, která dotazovaní žáci měli
uvádět, se nejčastěji vyskytly tyto názvy: Podolec (6krát), Kout
či V koutě (4krát) a Na Klůčku (2krát). Ostatní názvy
byly zastoupeny jen jednou. Jsou to: Kopec, Ulička, Šibenec, U kravína, Na
staďáku, Blížka, Černík, Na Karbance, Větrák, V Karlovce a Na
Výsluní. Sedm dětí neuvedlo žádný pomístní název.
A jaké závěry plynou ze srovnání informací z odborné literatury a údajů z
anket?
Většina respondentů uvedla starší název Černá
Ves. Tento název sice není historicky doložen, vyskytuje se však v
regionální literatuře, a tak se dostal do povědomí obyvatel. Chybně uveden byl
starší název Mešno, který se údajně používal v období protektorátu. V
odborné literatuře se s tímto označením nesetkáme. Za zmínku stojí, že dva
dotazovaní uvedli jako oficiální název obce Mšeno u Mělníka. Tímto
názvem je označena pouze místní pošta, mnozí lidé ho však vztahují i na jméno
města. Pokud jde o výklad názvu, většina dotazovaných si jméno správně spojuje
se slovem mech. V používání pomístních názvů ve Mšeně se odráží věk respondentů.
Představitelka starší generace uvedla např. název Pod hajcem. Totéž
místo však mladší dotazovaní nazývají jménem Pod školkou. Užívání
některých pomístních jmen ve Mšeně (např. V Koutě, Na Podolci nebo Na
Větráku) se tak vžilo, že se tyto názvy udržují stále i přesto, že zde
oficiálně existují názvy ulic. Mnohdy bylo za pomístní název pokládáno přímo
jméno ulice (Na Klůčku, Na Výsluní).
Výběr
z literatury: Červenka, K.: Památky města Mšena. Praha 1878; Kuča, K.:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I – IV. Praha 1996 – 2000;
Lutterer, I. – Kropáček, L. – Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. MF, Praha
1976; Olivová – Nezbedová, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Academia, Praha
1995; Profous, A.: Místní jména v Čechách III. ČSAV, Praha 1951.
Alena Horňáková