Crrrrr, crrrrr! „Ahoj, tady jsou děti z mateřské školy! Je
tam někdo? Víte, proč vám voláme? No přece proto, abychom se pochlubily.
Představte si, že až budeme velcí, tak z nás budou potápěči. My se totiž učíme
plavat v bazénu na Mělníku. Anebo ne. My budeme raději malíři. Malovat se zase
učíme ve výtvarném kroužku. A nejspíš u toho budeme mluvit i anglicky.
Angličtinu se totiž učíme s paní Křížovou. To byste koukali, co my už toho
známe. Věřte, nevěřte, ale s námi do naší školky chodí maminky i tatínkové.
Chodí si s námi hrát, kreslit, vyrábět si podzimní květináče a vánoční svícínky.
A taky nám shrabali listí z celé zahrady.
My taky chodíme
na návštěvy. Do domova seniorů zpívat a přednášet, k lékaři, abychom se ho
nebály, a taky do školy. Tam jsme vám jednou i spaly. To bylo v říjnu a spolu s
dětmi ze školy jsme byly na Noční družině. A teď dobře poslouchejte – nikdo z
nás se nebál a neplakal.
Jinak taky chodíme do divadla a
divadlo chodí za námi do školky, viděly jsme živé sovičky a velké i malé dravce,
ukazovali nám, jak se máme chránit před zlými pejsky. A to příště, až Vám zase
zavoláme, tak vám řekneme, co všechno pro nás naše paní učitelky připravily po
Novém roce. Tak se mějte hezky a všem Vám přejeme hodně štěstí v novém roce
2005.“
Túú, túú, túú.