Nejpůvabnější záznam o cechu zednickém podal svým jedinečným způsobem pan spisovatel Karel Čapek. Slyšte: "Zedníci jsou podobní betonářům, zejména po stránce zevní. Pokud u mne pracovali, nařizoval jsem si podle nich hodinky; když zedník položí lžíci nebo kladívko, můžete na to vzít jed, že ve vesmíru je s přesností jedné tisíciny vteřiny poledne, nebo pět hodin. To vám je úžasné, na čem všem dovede zedník během polední přestávky ležet: na železné traverze, na hromádce cihel, na oji vozu s kladívkem nebo cihlou pod hlavou. Někdy to vypadá spíš jako fakírský výkon než jako polední siesta. Zedníci pocházejí většinou z venkova; v sobotu v jedenáct hodin si dlaní opráší kalhoty, aby byli krásní, a jedou ke svým starým…"
   Marně si namáhám hlavu, jak by asi dnes Karel Čapek popsal stavění svého domova. Ono již uplynulo asi sedmdesát pět let od doby, kdy si nechal stavět svou vilku. Stavební a vůbec všechny řemeslné práce mají dodnes svůj zvláštní punc solidní poctivé práce. Nedokážu vysvětlit, proč tomu tak už není. Asi také proto, že ti lidé měli svou práci rádi. Každou cihlu si ohmatali v ruce, než ji uložili tam, kam patřila.
   Hodinky si podle zedníků dnes nikdo neřídí. Oni sami si s časem také nedělají starosti. K práci jim hraje radio a sleduje čas za ně. Maltu jim míchá stroj a jiný stroj jim přidává cihly a tvárnice až k ruce. Chleba se sádlem neobědvají. Místo koltů jim u pasu visí mobilní telefony. Nemohou se tedy zmýlit. Zeptají se kuchaře, kde se právě vaří jejich oblíbené vepřoknedlo, aby se spokojeně najedli.
   Stavitelé a stavebníci to mají dnes trochu složitější. Již se nechodí prosit a škemrat do komunálu, aby vám zvýšili zeď nad chlévem. Jen se roznese zpráva o tom kousku podezdívky, který potřebujete, navštíví vás stavitel. Okoukne, poměří a za týden přinese plán. Chvíli bezradně civíte na ty malůvky. Nechtěli jste rezidenci ani atelier a přepychové sociální zařízení. To je omyl! To přece není můj chlév! Ale je! Ujistí vás stavitel. Když už to děláte, ať to za něco stojí. Když jste na vyjednávání nemehlo jako já, zaplatíte za zbytečné plány sumu, jakou by dříve stála půlka domku!
   Potom se vás stavitel snaží vystrašit, že musíte začít stavět hned. Zítra by bylo pozdě. V EU to bude tak drahé, že na to nebudete mít. Pomstila jsem se mimoděk, když jsem řekla: Chudáci stavitelé, nebude se stavět, když na to lidé nebudou mít.

Ludmila Svátková