V pondělí 8. března 2004 jsme se všichni sešli v jídelně našeho
nového Domova seniorů, abychom společně oslavili svátek žen. Bylo to vlastně
naše první větší společné setkání. Senioři se těšili, že se pobaví a trochu si
zpestří chvilky svého života. Kolem třetí hodiny odpolední se začali scházet
svátečně oblečení a plni očekávání.
O zábavu se postarali pan
Miloš Jíra s paní Hanou Hrubou. Svým humorem, písněmi a vtipy nás bavili až do
večeře. Zpívali všichni a někteří zkusili i tančit. Během akce p. Böhm s Hankou
Hrubou rozdali ženám karafiát a přáníčko s básničkou, kterou složil náš básník,
pan Jaroslav Kolář. Potěšilo nás, že naše odpolední setkání navštívila i paní
starostka Marie Štráchalová, p. Jiřina Maksimová a p. Miloslava Dvorščíková.
Všem se odpolední setkání líbilo a už se těšíme na další.
Nezahálíme však ani v jiné dny. Každé dopoledne se scházíme v pracovně, kde si
povídáme, čteme noviny a časopisy, ale také se snažíme vyrábět různé ozdůbky z
tvrdého papíru, provázků a vlny. Některé ženy háčkují a pletou. Proto bych Vás,
čtenáře Mšenských novin, chtěla poprosit: Kdo máte doma nepotřebná klubíčka
vlny, bavlnky a látky, zda byste je nemohli věnovat pro naše seniory, abychom
mohli vyrábět další předměty, a tím si zútulňovat svůj domov. Děkujeme.
V některých dnech ruční práce vynecháváme, dáme židle do kruhu
a cvičíme při relaxační hudbě. Cvičení naše klienty velmi baví, dokonce sami
předcvičují a vymýšlejí nové cviky.
Každý týden k nám
pravidelně chodí děti ze Základní školy ve Mšeně, přesněji z dramatického
kroužku, který vede Martina Klementová. Děti nám předvádějí, co se v kroužku
naučily nebo učí. Měli jsme možnost shlédnout country tance, které tančila malá
i velká děvčata. Diváci je svým potleskem povzbuzovali. Rovněž jsme měli možnost
vidět, jak probíhá zkouška nově nacvičované pohádky Šípková Růženka. Děti se
zpočátku ostýchaly, ale pak začaly přemýšlet, čím by se mohly ještě pochlubit. S
paní učitelkou jsme se dohodli na dalším setkání, na které se již moc těšíme.
Na závěr bych touto cestou chtěla poděkovat členům mšenského
Českého svazu včelařů, kteří pro naše strávníky věnovali jako sponzorský dar
med. Na něm si obyvatelé domova pochutnávají u snídaně. Vždyť je tak dobrý a
hlavně zdravý!
Jana Wasyliwová, terapeutka DS
Od 8. prosince 2003, kdy ministr Škromach
přestřihl pásku na Domově seniorů, uběhla už řádka dní. Během měsíce ledna se
dokončovalo vše potřebné k přijetí klientů, kteří začali postupně přicházet 2.
února.
Začátky jsou vždycky těžké a myslím, že nám to všem dalo
trochu zabrat. Teď již provoz díky vedení v čele s paní ředitelkou Dvorščíkovou
klape jako hodinky. Musím říci, že všichni zaměstnanci jsme jako jedna rodina a
vycházíme si vstříc. V dobrém kolektivu se vždycky dobře pracuje, to přece ví
každý.
Říká se, že správnému vrátnému neunikne ani myš, o což
se náš tříčlenný kolektiv svorně snaží. Protože mám možnost popovídat si s
návštěvníky i samotnými klienty, vím, že se tady všem moc líbí a jsou spokojeni.
Nešetří chválou na péči sestřiček i ostatního personálu včetně kuchyně, kde prý
je pořádně „vykrmují“. Několik klientů proto chodí na pravidelné procházky po
městě i okolí, aby se udrželi ve formě.
Ani kultura tu nechybí.
Terapeutka Jana Wasyliwová vyrábí s babičkami různé drobnosti, např. květinové
ozdoby, a předčítá jim. Již dvakrát zde měly vystoupení děti ze Základní školy
Mšeno se svými tanečky a písničkami. V pondělí 8. března proběhla oslava
Mezinárodního dne žen. Jan Böhm, jeden z nejmladších obyvatel domova, předal
babičkám kytičku a básničku od našeho „dvorního“ básníka pana Koláře. O skvělý
hudební program se postaral Miloš Jíra s Hankou Hrubou, nechybělo ani vyprávění
vtipů. Bylo se radost podívat, jak všichni ožili a prozpěvovali si. Zanotoval si
i 92letý pan Šesták z Nebužel. Program se všem velmi líbil a byli s ním
spokojeni. To může potvrdit i paní starostka, která si rovněž zazpívala. Nyní se
už těšíme na divadelní představení v Mělníku, které se uskuteční 22. března.
Práce zdravotního personálu nebývá vždy lehká, a proto mu patří
velký dík. Nemohu opomenout vzornou péči pana dr. Krejčího o své pacienty. Nelze
se nezmínit o pradlenách a uklizečkách, které vše udržují ve vzorné čistotě.
Když už jsem v té chvále, také pan Glaser pomáhal s chutí a rád při odklízení
sněhu, za což mu děkujeme.
Já sama jsem moc ráda, že mi bylo
umožněno v domově pracovat. Jsem tady, jak se říká, „ve své vodě“. Jsem ráda
mezi lidmi a své babičky i dědečky mám moc ráda. Všichni, pokud se dožijeme,
budeme jednou staří a budeme potřebovat nejenom péči, ale i dobré slovo a
pohlazení, které my tu teď rozdáváme. Přeji všem klientům Domova seniorů, aby se
jim v domově líbilo a byli spokojeni.
Marie Říhová, vrátná DS