Dnešním dnem – 24. lednem 2004 – jsem ztratila důvěru. Důvěru
věřit tomu, že se něco může změnit k lepšímu. Rozhodování, jaké probíhá na
mšenské radnici rozhodným slovem paní starostky, mě velice překvapilo. Nebylo
člověka, který by věřil ve spravedlivé rozhodování ve věci nebytových prostor v
Masarykově ulici. Já jsem však věřila. Vždyť každý máme stejná práva a stejné
podmínky. Jenže, podmínky nebyly vůbec vyřčeny, a právo – právo je tady jen
slovo. Pět zájemců, a pouze dva lze uspokojit, tři z nich budou vždy
nespokojeni. To je pravda, kterou vyslovila paní starostka. Myslím si však, že
nespokojenost by byla o to menší, kdyby měl každý stejnou šanci. Nepochopila
jsem totiž, co pomohlo paní starostce, která rozhodla sama, bez jakékoli pomoci
– třeba zastupitelů – v rozhodování určitě nelehkém.
Já pro
svou prohru plakat nebudu, protože život jde dál. Jde však o blaho nás všech, a
rozhodovat se může také jednou i o Vás.
Květuše Živná
Odpověď paní starostky
Město Mšeno na základě ústního
oznámení p. Vladimíra Wasyliwa, dosavadního nájemce nebytových prostor v
Masarykově ulici č. 38, že ke dni 31. 12. 2003 předá nebytové prostory zpět
městu, vyvěsilo dne 15. 12. 2003 vyhláškou města záměr pronájmu nebytových
prostor ve výše uvedeném domě ve Mšeně. Po 15 dnech byla vyhláška sejmuta,
zájemců o pronájem se přihlásilo pět, z toho dva zájemci sdělili, že nepotřebují
celý prostor, ale mají zájem pouze o polovinu. Zbývající tři měli zájem o celé
prostory. Dne 19. 1. 2004 pak bylo rozhodnuto o pronájmu.
Důvod výběru:
1. Z pěti zájemců měli dva zájem jen o
polovinu prostor.
2. Výběr byl tedy snadný, protože se naskytla možnost
uspokojit dva zájemce, a nikoli pouze jednoho.
Vzhledem k tomu, že v našem regionu je nedostatek pracovních příležitostí, bylo
nutné zvažovat i tuto okolnost. Ve dvou provozech vznikne více pracovních
příležitostí a také lepší sortiment než v jedné provozovně. Na závěr ještě
vysvětlení, proč jsem o pronájmu rozhodla sama, bez pomoci zastupitelů. Vezměme
na pomoc paragrafy: V zákoně o obcích č. 128/2000 se říká, že v obci, kde se
nevolí rada obce, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon
jinak (§ 102, odst. 4). V tomto paragrafu pod bodem m) se říká, že rada obce (=
ve Mšeně starostka) rozhoduje při uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce
apod. Závěr: Postup rozhodování neodporuje zákonu. V obcích, kde se nevolí rada,
starosta „nese kůži na trh“ při každém rozhodnutí, protože se musí rozhodnout
sám, a nikoli kolektivně, jak je tomu v místech, kde je rada obce ustavena.
Výsledkem může být nespokojenost těch, kteří neuspěli. S tím však musí starosta
počítat, že nepříjemné záležitosti mohou přinést na čas i ztrátu přátel a
nevraživost.
Marie Štráchalová