Karel IV., z přízni božské
milosti římský císař, vždycky rozmnožitel a král český, známo činíme tímto
listem vůbec, že věrní naši milí v obci městečka Mšena, tak řečeného, k našim
pilným a velikým potřebám, k prosbě a žádosti naší ustavičné, padesáti kopami
groši hotovými rázu pražského, dobrovolně připomohli jsou.
Protože my, jakožto král český, předpověděným lidem, v městečku Mšeně řečeném,
bydlejícím, dědicům i jejich potomkům časy věčnými neomylně a nebo-ližto ne
opatrně a to zdravé mysli rozvážení majíce, tuto milost učiniti umínili jsme, že
všecky lesy, pastvy i také obce, kteréž od starodávna k nim náležaly i ty,
kteréž někdy poctivý Theodoricus, biskup mindenský jim odňal a pobral, aby ti
lesové a pastvy i také obce k předpověděnému městečku a k lidem v něm
bydlejícím, bez všelijakých poplatkův, tudíž bez každé překážky i odporu
kterýchžkolivěk lidí na věčnost příslušali. Protož přikazujeme všem vůbec i
každému zvláště, úředníkům království českého, jakéhožkoliv stavu, důstojenství
aneb povýšení byli, by i jiným rodákům našim věrným, aby svrchu určeným lidem ve
Mšeně proti takové milosti našeho obdarování, půjčení i navrácení, nikoliv
překážeti nesměli, ani se o to pokoušeli, ačby se chtěli hněvu a pokuty těžké
námi samými uložené uvarovati. A pro lepší jistotu svědomí, pečeť naší
velebnosti císařské k tomuto listu jest přivěšena.
Dáno v Praze
léta božího tisícího třístého šedesátého sedmého, inditione quinta, decimo
octavo calendae januarii. Regnorum nostrorum vicessimo secundo, anno imperii
vero tredecimo.