V tomto díle našeho historického putování zabloudíme do míst, jež jsou pokládána za vstupní bránu do Mšena. Řeč bude o Romanově, místu nacházejícím se asi kilometr severně od Mšena.

Přestože je v současnosti Romanov vyhledáván především turisty pro přírodní krásy v okolí, do historie Mšena a jeho obyvatel se zapsal několikrát.

Ze starých tisků se můžeme dočíst, že zde stála kaple zasvěcená sv. Romanu, patronu obchodníků. Odtud ostatně také pochází název Romanov. Podle pověstí zde stávala i tvrz, po níž nezůstala žádná hmotná památka. Nelze tedy ani určit, kde přesně se nacházela. Z matrik z první poloviny 17. století se však lze dočíst, že zde bylo pohřebiště pro okolní osady. Obzvlášť v roce 1680, kdy Mšeno a okolí zasáhla morová rána. Od té doby, kdykoliv městečko postihl hlad nebo nějaké neštěstí, hledal lid útěchu právě na Romanově.

Nahlédneme-li do mapy, svatostánek sv. Romana budeme hledat marně, v současnosti zde stojí kaple sv. Máří Magdaleny. Roku 1766, tedy za vlády Marie Terezie, byla kaplička ve značně vetchém stavu. Vrchnost ji přenechala mšenské obci, která ji nechala opravit a zvětšit. Staronová stavba však už nenesla svůj původní název, protože byla zasvěcena sv. Máří Magdaleně. Dlouhému trvání se bohužel netěšila, během josefínských reforem církve byla roku 1784 opět zavřena.

O její obnovu se přičinil vlastenecký kněz a sběratel lidové slovesnosti Václav Krolmus. Rodák z Březinky
u Bělé pod Bezdězem zde roku 1819 v den svátku sv. Máří Magdaleny uspořádal slavnost, navštívenou lidmi z blízka i širokého okolí. Úřední nařízení však kapli roku 1822 opět uzavřelo.

Na znovuotevření si kaple musela počkat do roku 1859, tentokrát stál na její straně Josef Pfeifer, český římskokatolický duchovní, narozený 9. února 1798 ve Mšeně. Ten zemřel v roce 1862, rok před požárem, který byl pro kapli záhubou. Následující řádky otiskly Národní listy dne 29. 8. 1863.

Ze Mšena se nám píše: „Romanov u Mšena lehl popelem. Kdo Mšeno navštívil, zajisté i veden byl od známých na blízký Romanov; z kterého místa je vidět daleko na vše strany a za jasných dnů až k Praze. Zde se též každému ukazoval kostelíček, v kterémž někdy P. Václav Krolmus, když ve Mšené kaplanoval, kázal. Ten kostelíček byl tuším roku 1822—23 uzavřen a pak sloužil za skladiště na dříví. Před 4 roky však se dal opravit a byl již tak dalece hotov, že jen scházelo do něho kostelní naladí a již i o to se usilovalo, by byl zase brzo vysvěcen. Mimo to má Romanov sedm stavení. Dne 26. t. m. o půl 8 hodině večer vypukl z neopatrnosti v jednom domku oheň a za několik minut stálo 6 obydlí a kostelíček v plamenech. Lid se hned na místo neštěstí dostavil a však na bránění nebylo ani pomyšlení, neb tam nebylo vody. Byla by se musela teprve ze Mšena vozit. Oheň trval po celou noc a musel být viděn na kolik mil. Z kostelíčka zbyly jen holé zdi a z ostatního hromady rumu. Je to hrozné neštěstí pro tamní obyvatele, kteří již po dva roky krupobitím byli stihnuti. Tři jsou pojištění, jeden, chudý otec sedmi maličkých dítek není.“

Kaple sv. Máří Magdaleny, jež na Romanově stojí nyní, byla postavena roku 1890. Na obrázku si můžete prohlédnout její podobu z roku 1891. Příště si povíme o dalších památkách na Romanově a jeho obyvatelích.