Daněk – Sedláček (* 28. 1. 1892 Praha † ?), akademický malíř. Původně textilní dělník, pak studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Jakuba Schikanedera(1855 – 1924) a Akademii výtvarných umění (u profesora Vratislava Nechleby). Po zahraničních cestách se věnoval doma krajinářství a z nejmilejších krajů mu bylo okolí Mělníka a Mšena. Velký soubor svých prací vystavoval v roce 1925.
Haslbach Jaroslav, doc. Ing., CSc, (* 3. 6. 1928 Nebužely † 16. 1. 1982 Brno), půdoznalec, mikrobiolog, odborný publicista. Po celý život byl vědeckým pracovníkem Vysoké školy zemědělské v Brně. Vydal vědecko-naučné dílo Půdoznalství.
Kašpárek Josef (* 9. 8. 1859 † 5. 1. 1922 Tajná u Mšena), malíř. Od mládí působil v Paříži a návrat do vlasti mu znemožnila první světová válka. Byl autorem mnoha zátiší a obrazů květin.
Kautman František, PhDr., CSc. (* 8. 1. 1927 České Budějovice), literární kritik a spisovatel. Pracoval v Encyklopedickém ústavu ČSAV a Ústavu pro českou literaturu ČSAV do roku 1971, odkdy měl zákaz publikování. Uchýlil se do ústraní a jako signatář Charty 77 žil v osadě Olešno v Kokořínském údolí, odkud vytěžil téma pro svoji knihu Jak jsme s Jackem hledali svobodu (vyšla v roce 1995). Je autorem mnoha děl a esejů o spisovatelích F. M. Dostojevském, F. X. Šaldovi, F. Kafkovi, J. Patočkovi, E. Hostovském a také o V. Dykovi (Naděje a úskalí českého nacionalismu – Viktor Dyk v českém politickém životě).
Marjanko Bedřich (* 1877 Mladějov † 3. 1. 1947 Mělník), důstojník čs. armády. Vystudoval obchodní akademii, působil jako okresní revident na Mělníce. Sepsal publikace Malebný průvodce Kokořínskem (1905), Malebný průvodce po Mělníce a okolí (1906), přispíval do regionálního tisku a vydal příručku Marjankovo zemědělské účetnictví. Působil v Klubu veslařů mělnických a v Klubu českých turistů.
Polívka Jan, Ing. (* 8. 1. 1827 Kanina † ?), železniční odborník. Studoval v Praze a Vídni, působil ve státní službě, byl vrchním inspektorem buštěhradské dráhy a pověřen c. k. stavitelským ředitelstvím pro práci v Chorvatsku, Slovinsku, dále také v Srbsku, odkud se vrátil v roce 1881 zpět k buštěhradské dráze. Napsal několik pojednání o železnicích v Čechách a ve Střední Asii.