Historická listina z roku 1352 - více v kapitole HistoriePamátník mistra Jana Husa, foto: Petra NejedláZávěsný znakKlika, kostel sv. Martina

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

O pomístních jménech


   V listopadu loňského roku jsem několik občanů Mšena požádala o vyplnění dotazníku, který byl součástí mé diplomové práce na téma Místní jména v oblasti Kokořínska. Protože je diplomová práce již hotová, ráda bych vás seznámila s některými výsledky.
  
   Hlavním cílem práce bylo zjistit vztah obyvatel regionu ke jménu svého bydliště a jeho používání. Za tímto účelem byl proveden výzkum formou dotazníků. Předmětem zkoumání byla znalost starších názvů obce a také změn, které proběhly v souvislosti s přejmenováním obce, popř. slučováním či rozdělováním obcí. Dále byly zjišťovány zdroje informací o starších názvech, etymologie, výskyt pomístních názvů a užívání názvu obce v běžné komunikaci. Sledován byl i zájem respondentů o problematiku místních jmen. Práce se týká všech obcí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, předpokládám však, že čtenáře Mšenských novin bude nejvíce zajímat město Mšeno.

   Nejstarší doložené podoby názvu Msen, Meschen, Mssen a Mssien pocházejí až ze 14. století, osídlení oblasti je však mnohem starší, o čemž svědčí četné nálezy pohanských pohřebišť. V roce 1537 se objevuje už tvar Mšeno. Od 17. století je obec nazývána Msseno, Msseny, Mssen a také Wemschen. Úřední název z roku 1854 zní Mšeno. V období protektorátu se pro obec užívaly dva úřední názvy, a to Wemschen a Mšeno. Od roku 1945 má obec pouze český název.

   Spolu s názvem obce se vyvíjelo i pojmenování poštovního úřadu ve Mšeně. V roce 1830 se jednalo o poštu Mscheno, v roce 1875 pak o Mscheno – Mšeno. V roce 1894 se poprvé v názvu pošty objevuje zpřesnění místa rozšířením názvu na Mscheno bei Melnik čili Mšeno u Mělníka. Vznikem Československa poštovní úřad ztrácí německý název, který se však opět začne používat v letech 1939 – 1945. Nejedná se však již o Mscheno bei Melnik, ale o Wemschen. Od roku 1945 až do současnosti existuje pošta Mšeno u Mělníka.

   Mšeno se nepyšní pouze zajímavým vývojem názvu, ale také zajímavou etymologií. Jak si tedy můžeme vyložit místní jméno Mšeno? Podle Antonína Profouse byl původní tvar Mšen odvozen ze staročeského slova mech (2. pád mcha). Jedná se o jmenné přídavné jméno v mužském rodě s významem mechový či mechem porostlý. Pozdější název Mšeno byl zřejmě vytvořen analogií k běžnějším jménům končícím na –no (Vrbno, Vtelno aj.).

   Vyskytl se i názor, který zastával Zubatý, že jméno Mšeno je odvozeno od slova mštiť neboli mechem vycpávat mezery mezi trámy dřevěné chalupy. Toto vysvětlení se však nezdá být pravděpodobným, protože podle řady odborníků Zubatý neměl k dispozici dostatek materiálu.

   Karel Červenka, autor Památek města Mšena, se přiklání k tomu, že slovo Mšeno je odvozeno od osobního jména Mšen. Své tvrzení zdůvodňuje tím, že pojmenování osad podle osobního jména bylo velice běžné. Červenka ve své knize popisuje i další možnou teorii vzniku názvu Mšeno. Údajně název souvisí s porostlou krajinou, neboť omšený znamená obrostlý.

   L. Olivová-Nezbedová se také zabývá výkladem jména Mšeno. Souhlasí s tvrzením, že název je spojen s obecným jménem mech. Domnívá se však, že se jedná o přenesený význam slova ve smyslu mokřina, mechové rašeliniště či slatina. Svůj výklad opírá o srovnání základu slova v dalších slovanských jazycích (polština, ruština, běloruština, ukrajinština), kde je vykládáno jako močál, bažina, mokřina či mechem pokryté bláto.

   Tolik tedy odborná literatura. A jaké informace o Mšeně a jeho názvu byly uvedeny v dotaznících? Ve Mšeně se dotazníkové ankety zúčastnilo 14 dospělých, z toho 9 žen a 5 mužů. Všechny osoby zde žijí více jak 20 let.

   Co se týče staršího názvu obce, devětkrát bylo uvedeno jméno Černá Ves. V jednom případě byl kromě Černé Vsi ještě uveden název Mscheno s poznámkou, že se jedná o dobu protektorátu, v dalším dotazníku se objevilo Mešno (za 2. světové války). Po roce 1945 ke změně názvu Mšena nedošlo a nikdo z dotazovaných jiné jméno ani neuvádí. Většina respondentů jako zdroj informací uvádí pouze literaturu (7 lidí), 3 lidé literaturu a starousedlíky, tři jen starousedlíky a jeden dotazovaný neuvádí žádný zdroj.

   K etymologii slova Mšeno se tři osoby vůbec nevyjádřily. Jedna respondentka odvozuje název města od jména Mšen. Zbylé osoby (10 lidí) se domnívají, že název má spojitost se slovem mech či omšelý. Jedna dotazovaná se pokusila o vysvětlení významu názvu Černá Ves. Jméno zdůvodňuje častými rozsáhlými požáry v obci. V běžné mluvě všichni dotazovaní shodně užívají jen tvaru Mšeno. Nejčastěji se vyskytla tato pomístní jména: Podolec (11krát), Kozina, Větrák a V koutě (9krát), Bílka a Pod javorem (4krát) a Na klůčku a U staré pumpy (3krát). Názvy Skalička, U staré školy, Pod školkou a Šibenec byly uvedeny dvakrát, zatímco Nad Blížkou, Za kostelem, Tržiště, U stodoly, U Antoníčka, Na míčovce, Na rasovým křídle, Rybáček, Pod hajcem a K Najmance jen jednou. O místní jména se z dotazovaných nezajímá pouze pět lidí, z toho tři muži.

   Anketa byla zadávána také na mšenské škole žákům narozených v letech 1990 – 1991. Z celkového počtu 16 dotazovaných je 12 dívek a 4 chlapci. Šest dětí problematika spíše nezajímá a čtyři vůbec. Přes deklarovaný nezájem bylo však velmi překvapivé, že polovina uvedla starší název Černá Ves. Zdrojem informací byli pro 3 dotazované rodiče, pro stejný počet škola, pro 2 prarodiče a knihy. Všichni respondenti nepoužívají v běžné mluvě jiného názvu než Mšeno s výjimkou výrazu „zapadákov“, který se objevil v jednom dotazníku. Tři žáci odvozují jméno Mšeno od slova mech, jeden chlapec se mylně domnívá, že zde existovaly Mšené Lázně. Tři dívky se pokusily vysvětlit název Černá Ves. Jedna si myslí, že zde byly časté požáry, druhá se domnívá, že zde kdysi byl satanismus, a třetí spojuje název se špatnou situací v obci (třeba po válce). Polovina všech dotazovaných si názvy Mšeno ani Černá Ves nijak nevysvětluje.

   Z pomístních jmen, která dotazovaní žáci měli uvádět, se nejčastěji vyskytly tyto názvy: Podolec (6krát), Kout či V koutě (4krát) a Na Klůčku (2krát). Ostatní názvy byly zastoupeny jen jednou. Jsou to: Kopec, Ulička, Šibenec, U kravína, Na staďáku, Blížka, Černík, Na Karbance, Větrák, V Karlovce a Na Výsluní.  Sedm dětí neuvedlo žádný pomístní název.

   A jaké závěry plynou ze srovnání informací z odborné literatury a údajů z anket?

   Většina respondentů uvedla starší název Černá Ves. Tento název sice není historicky doložen, vyskytuje se však v regionální literatuře, a tak se dostal do povědomí obyvatel. Chybně uveden byl starší název Mešno, který se údajně používal v období protektorátu. V odborné literatuře se s tímto označením nesetkáme. Za zmínku stojí, že dva dotazovaní uvedli jako oficiální název obce Mšeno u Mělníka. Tímto názvem je označena pouze místní pošta, mnozí lidé ho však vztahují i na jméno města. Pokud jde o výklad názvu, většina dotazovaných si jméno správně spojuje se slovem mech. V používání pomístních názvů ve Mšeně se odráží věk respondentů. Představitelka starší generace uvedla např. název Pod hajcem. Totéž místo však mladší dotazovaní nazývají jménem Pod školkou. Užívání některých pomístních jmen ve Mšeně (např. V Koutě, Na Podolci nebo Na Větráku) se tak vžilo, že se tyto názvy udržují stále i přesto, že zde oficiálně existují názvy ulic. Mnohdy bylo za pomístní název pokládáno přímo jméno ulice (Na Klůčku, Na Výsluní).

   Výběr z literatury: Červenka, K.: Památky města Mšena. Praha 1878; Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I – IV. Praha 1996 – 2000; Lutterer, I. – Kropáček, L. – Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. MF, Praha 1976; Olivová – Nezbedová, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách. Academia, Praha 1995; Profous, A.: Místní jména v Čechách III. ČSAV, Praha 1951.

Alena Horňáková