Téma svého příspěvku jsem tentokrát dlouho
zvažoval. Skládka, domov seniorů, koupaliště, to jsou problémy, které naše
zastupitele v současnosti zatěžují nejvíce. Jejich řešení (ať už bude jakékoli)
výrazným způsobem ovlivní budoucnost našeho města. Přesto se kvůli jejich řešení
nemůže zastavit ten „běžný“ život našich občanů. Proto jsem tentokrát zvolil
téma úplně jiné.
K životu každého člověka patří
vedle každodenních povinností v zaměstnání i v domácnosti také jeho společenské,
kulturní a sportovní vyžití. Zde mají nezastupitelnou úlohu zájmové organizace a
spolky. V nich se dobrovolně sdružují lidé se stejnými zájmy, kteří věnují mnoho
svého času a úsilí ve prospěch spolku, ale často i dalších občanů a návštěvníků
města. Ve Mšeně pracuje takových organizací v současnosti celkem 13, což je
úctyhodný počet. Tyto spolky různých velikostí a různého zaměření mají jedno
společné - dobrovolnou činnost ve prospěch občanů města. Všichni občané, kteří
se jakkoli na jejich činnosti podílejí, zaslouží uznání a ocenění. Mělo by být
samozřejmou povinností města činnost těchto spolků podporovat, bez ohledu na to,
že je to městu dáno i některými zákony.
Nechci říci, že by
se tak ve Mšeně v minulosti nedělo, ale tato podpora neměla žádná pravidla ani
systém. Zastupitelé rozhodovali o jednotlivých žádostech nahodile, bez předem
daných pravidel a opory v rozpočtu. Velice mě potěšilo, že se v rozpočtu na
letošní rok objevila i částka 300 tis. Kč na sportovní a tělovýchovnou činnost
(jak to navrhoval finanční výbor již pro rozpočet 2003). Tato částka by se měla
stát hlavním zdrojem podpory spolkové činnosti. Jsem přesvědčen, že její
rozdělení by se mělo řídit jasnými předem stanovenými kritérii, se kterými budou
všechny spolky předem seznámeny. Protože podpora činnosti spolků patří do mé
kompetence, připravuji návrh takových pravidel, která předložím zastupitelům k
projednání na příštím zasedání. Přidělování finančních prostředků by podle
tohoto návrhu mělo vycházet ze dvou základních principů: podíl na grantových a
jiných obdobných projektech, které přinesou spolkům prostředky z jiných zdrojů a
vlastní grantové řízení města, ve kterém by na základě jasných kritérií mohly o
podporu požádat všechny spolky. Mimo tyto dvě formy by mělo město přidělovat
prostředky spolkům jen výjimečně (např. při haváriích, krizových situacích
apod.). I když finanční možnosti města jsou omezené, jsem přesvědčen, že všechny
spolky, které vyvíjejí aktivní činnost, si podporu města skutečně
zaslouží.
Závěrem mi přece jen dovolte glosovat
dvě události, které v poslední době hýbou Mšenem:
1. Skládka: Řešení dalšího osudu naší skládky je věcí
velice složitou. Každý z kroků – prodat, pronajmout či provozovat skládku městem
– má své klady a zápory. Ty je třeba skutečně zodpovědně zvážit. Chybné
rozhodnutí může v budoucnu stát město miliony. V žádném případě nelze rozhodovat
na základě jediné nabídky. To by se nemělo ani v mnohem menších transakcích. A
výše poplatků, které budou do budoucna občané platit, s tímto rozhodnutím vůbec
nesouvisí. Je jen na rozhodnutí zastupitelstva, jakou část skutečných nákladů
obce budou hradit občané a jakou částí bude přispívat obec. Pokud ovšem bude mít
z čeho.
2. Mateřská škola: Obvinění bývalé
ředitelky jsou velice závažná. Učitelské povolání je (stejně jako např. povolání
soudce, policisty, ale třeba i bankovního úředníka) jedním z těch, kde v
takových případech proti sobě stojí presumpce neviny na jedné straně a nutnost
předejít možnosti vzniku dalších škod na straně druhé. V takových případech je
často používaným opatřením „postavení mimo službu“, tedy dočasné přeřazení na
jinou práci bez ohledu na následné rozhodnutí soudu. To může iniciovat přímo
soud, nebo také zřizovatel. Funkci zřizovatele MŠ plní ze zákona rada obce, v
našem případě tedy starostka města. V souvislosti s články o situaci ve školce
jsem byl překvapen, když jsem si opakovaně přečetl, že vyhlášení konkurzu na
ředitelku MŠ nebylo v souvislosti se situací, která ve školce vznikla. Asi jsem
seděl v jiném zastupitelstvu.
Vladimír
Wasyliw