Chorušice - V letošním roce jsme si připomněli 20 let konání poutí organizovaných obcí. Tradice Chorušických poutí a zdejšího děkanství jako regionálního poutního místa sahá nejméně do roku 1716, kdy na místě staršího nepříliš udržovaného malého kostela byl dostavěn barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie a v roce 1719 pak budova děkanství. S věhlasem regionálního poutního místa souvisel i fakt, že Chorušice byly po dobu 120 let (do sklonku 19. století) sídlem mělnického vikariátu, tedy duchovní správy okresu Mělník.

V roce 1892 psal děkan František Seyvalter o zástupech věřících, procházejících před milostným obrazem Bolestné Panny Marie vždy 15. srpna. Tato tradice byla v Chorušicích poněkud násilně přetnuta v roce 1950 uvězněním pátera Mikela.

Poutě byly dále v souvislosti s generační obměnou obyvatel i úbytkem věřících spíše „světskou“ záležitostí s přidělenými atrakcemi, což už úplně nefungovalo před rokem 1989 a po revoluci provozovatelé atrakcí nepřijeli už vůbec.

Porevoluční snahou vedení obce i spolků v Chorušicích byla sice obnova pouti, ale i přes několikeré deklarace provozovatelů atrakcí se žádná pouť, jak ji dnes naše generace znají, nekonala. Ojedinělou záležitostí byl průvod věřících 15. srpna 1995 pod vedením pátera Audiho a konání bohoslužby ve zdejším kostele.

Na sklonku roku 1999 zaslala agentura LUNA Ateliér a pan Jiří Výška nabídku zajištění kulturních akcí obci, a to i atrakcí. Po prvotní dohodě přijel na jaře 2000 provozovatel atrakcí pan Bohumil Fiala a ptal se na představu obce o tom, jak má pouť vypadat. Naše sdělení „atrakce a pouťová zábava“ ho z jeho ekonomického pohledu příliš nenadchlo, a tak jsme jako mariášníci licitovali, až se povedlo ve spolupráci s Jiřím Výškou připravit pouť s „velkým programem“, ale u chorušických patriotů s velkým otazníkem ve vztahu k možnému důstojnému nástupnictví kdysi regionálně významného církevního svátku.

Vzhledem k náročnosti příprav pouti v roce 2000 jsem tak trochu doufal, že by se mohla konat třeba po 5 letech, ale ohlasy po nedělním zakončení pouti koncertem v kostele byly ze strany především rodáků i místních obyvatel skvělé
a v tom smyslu, že se už těší na další v příštím roce…

V roce 2000 tedy vznikla již snad tradiční akce, která si dala za cíl bavit všechny generace a být tím každoročním důvodem se opět v Chorušicích sejít. A to všechno díky pánům Výškovi, Fialovi, ale i administrátorům Římskokatolické farnosti – děkanství Chorušice – páterům Antonínu Audimu, následně pak Leopoldu Pasekovi, grafičce a malířce Lence Kocierzové (autorka historicky prvních upomínkových předmětů obce), vedení 1. zemědělské a.s. Chorušice, pracovníkům a paní ředitelce Regionálního muzea v Mělníku, vedení Státního oblastního archivu v Mělníku, historikovi Mgr. Dušanu Foltýnovi, všem skvělým malířům, vystavovatelům, vystupujícím, Sboru dobrovolných hasičů v Chorušicích a samozřejmě díky zastupitelům a zaměstnancům obce.

Martin Bauer
starosta obce