Před časem jsem na stránkách Mšenska psal vzpomínku na to, co jsme prožili před třiceti lety. Vypadá to, jako bych nebyl už nejmladší. Nyní chci vzpomenout na události staré třiatřicet let.

Každá generace je nějak poznamenána a následně definována kulturními fenomény povolenými v širším měřítku v dané době.
U naší generace to byl ještě pozůstatek technické vzdělanosti - literárně prezentované dvojími texty. Ve velké literatuře romány Julese Vernea a v časopisech tehdejší ABC (mladých techniků a přírodovědců – jak zněl podtitul). A není náhodou, že mnoho z nás ábíčkářů čte nyní časopis Vesmír.

Tehdy jsem z ábíčka a jeho tvrdé přílohy déčka slepoval papírové vystřihovánky. Třeba rakety Galaxie a potom hodně hrady. Závodní auta ani formule mi nešly. Pokusil jsem se o jediné. Byl to model Tatry 815GTC pro expedici KOLEM SVĚTA. Byli jsme toho tehdy plní. Psalo se o ní často a pro nás v tom bylo jakési zpřítomnění dobrodružství Hanzelky a Zikmunda či návaznost na expedici Lambaréné. Stejná Tatra a hlavně stejná vůně dálky a dobrodružství. A tak jsem nemohl chybět v polovině března 1987 na Staroměstském náměstí, když původní expedice Tatra kolem světa startovala.

Asi před rokem jsem zpozorněl. Poprvé jsem zaregistroval, že se připravuje podobná expedice, která má vyjet opět na propagaci Tatrovky, a tak trochu i na počest té první výpravy. Podrobnosti nebudu dlouho vypisovat, v dnešní době si každý o téhle nové cestě zjistí vše podstatné i zajímavé ze všemožných sociálních sítí. Ale jedna zajímavost stojí skutečně za to, protože se váže k našemu kraji. Jeden člen hlavního tandemu té dnešní expedice Tatra kolem světa 2 (Marek Havlíček a Petr Holeček) má silný vztah k našemu kraji. A tak oficiální start celé expedice byl v Kokořínském Dole.

Upravená Tatra 10TS (330 koní) vyjela (pravděpodobně z Řepova) večer 21. února a po nočním přejezdu šli všichni spát ve 2.20 - tedy již 22. 2. 2020. To byl den startu celé expedice, která začala skutečně u nás v Kokořínském Dole naproti penzionu Kraus. Až odtud konvoj přejel do Prahy na náměstí Jana Palacha před Filozofickou fakultu UK a Rudolfinum, kde se uskutečnil slavnostní start. A my můžeme být trošku pyšní a třeba i šťastní, protože komu se poštěstí to, že může být po třiatřiceti letech opět u toho, když startuje znovu tak mohutná a doslova celosvětová událost. Šťastnou cestu a dobrý návrat všem na palubě.

A jedno malé soukromé přání na závěr. Až se za několik let vrátíte zase přes Prahu na Kokořín, bylo by lépe (přes všechny ty neduhy současnosti), abychom nežili opět v nějakém jiném režimu, jako se to stalo u první expedice.

Michal V. Hanzelín