Vítejte ve MšeněOlešnoMasarykova škola ve MšeněSedlec

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Zpátky ke kořenům s Evou Černohorskou


František Bíza ilustroval hlavně dětské knihy

Tentokrát nás naše historické putování zavede do rodiny mšenských truhlářů a punčochářů. Tato dvě řemesla si totiž jako živnost vybral rod Bízů, o němž tento díl bude především. Jak se záhy dozvíte, mezi nositeli tohoto příjmení lze nalézt i známou osobnost.

Narazíte-li na knihy z konce 19. století, možná budete mít štěstí na díla ilustrovaná malířem Františkem Bízou. Narodil se ještě za Rakouského císařství dne 22. listopadu 1849. Bylo již odpoledne, když porodní bába Anna Píšková, manželka Josefa, měšťana a truhlářského mistra ve Mšeně č. 264, zjistila, že se brzy rodina Josefa Bízy rozroste o dalšího potomka.

Matka Anna byla zkušenou rodičkou, však za sebou měla už několik porodů. Prvního syna, pojmenovaného po otci Josef, porodila 31. srpna 1832. Stalo se tak téměř přesně rok po svatbě, ta se konala 8. srpna 1831. Malý Josífek však v pouhých 9 měsících podlehl psotníku. O dva roky později poprvé zaplakal chlapec Vincent, v květnu 1836 dcerka Anička, v červnu 1838 synek Antonín, na konci léta 1840 Maruška, která se bohužel ze života těšila necelý měsíc. Chlapec narozený v lednu 1843 dostal jméno opět Josef. Holčička narozená roku 1845, pojmenovaná Terezie, byla posledním dítětem před narozením našeho malíře Františka. V roce 1851 rodila Anna naposledy. Dívenka dostala jméno po zemřelé Marušce.

Vraťme se k rodičům Josefovi a Anně. Františkův otec Josef Bíza byl měšťanem (více o tomto pojmu v předchozích dílech seriálu) a mistrem truhlářským. Toto povolání podědil po svém otci Antonínu, který zemřel měsíc před narozením svého vnoučka Antonína. Náš malíř jej tedy už nezažil. Stejné to bylo v případě babičky Veroniky, dcery Františka Houžvice. Ta zemřela již v roce 1830. František Houžvic býval mistr punčochářský a sídlil ve Mšeně
č. 23. Františkova matka Anna byla dcerou Adama Slavíka, měšťana a mistra barvířského ve Mšeně, a Anny, dcery domkáře Kudláka ze Stránky č. 42.

František po ukončení základního vzdělání pokračoval na piaristickém gymnáziu v Praze – Novém Městě. Ve stejné době jako František, ale o několik ročníků výše, zde studoval český technik a vynálezce František Křižík. Mezi absolventy najdeme i Jakuba Jana Rybu a Karla Hynka Máchu. Po úspěšném ukončení se nejdříve pokoušel o studia medicíny a práva, ale cesta osudu ho nakonec zavedla na pražskou malířskou akademii.

Roku 1904, kdy František Bíza 18. dubna zemřel, přinesl časopis Zlatá Praha tuto vzpomínku: František Bíza, malíř český, zemřel v Praze 18. dubna. Jméno Bízovo, jenž zemřel ve věku 56 let, známo bylo jmenovitě z jeho ilustrací, jež stojí též umělecky na pěkné výši. Nejpřednějším oborem jeho ilustrátorské tvorby bylo obrazové doplňování dětských knih, v tomto ohledu vykonal kus poctivé práce. Malířství věnoval se z lásky a nezdolné touhy nitra, opustiv kdysi studia medicínská. A jestliže i nedospěl k této výši, po které prahlo jeho nitro, stanul přeci jen tam, kde nutno ho jmenovati s uznáním poctivým a prostým zvláštní blahovůle. Zemřel, rodák ze Mšena, po delší chorobě a po tuhém, leckdy existenčním zápase. Budiž ho čestně vzpomínáno.

Malíř a kreslíř František Bíza zemřel svobodný a bezdětný. Bratr Antonín, toho času už mistr truhlářský, se 23. listopadu 1874 oženil s Juliánou Černohorskou, dcerou Jana Černohorského ze Mšena č. 222 a Marie rodem Flieglové. Narodilo se jim šest synů, jedna dcera a dvojčata. To je však již jiný příběh...