Někde jsem četla, že nás koronavirus nutí se nestýkat, neobjímat se, nepodávat si ruce, zkrátka že nás rozděluje. Nemoc nás zamkla doma.
Chováme se všichni najednou jinak. Respektujeme se a pomáháme si.
Roušky jsou toho důkazem. Děkuji všem, kteří je šijí a předávají dál těm, co je potřebují. Nejde jenom o staré lidi, ale senioři jsou tou nejohroženější skupinou. Podobných těžkých chvil za svůj život zažili již mnoho, ale schází jim setkávání a jejich obvyklé aktivity. Záleží jim na každém dni a mrzí je, že nemůžou žít naplno. Nepodléhejte panice, nenechte se nervovat zprávami z médií, koukejte na seriály, čtěte knihy a vydržte! Největší nebezpečí je strach a zmatek v hlavě. Každý člověk, kterého na ulici ten den nepotkám, znamená, že se sníží riziko nakažení. Využívejte sousedské výpomoci. Dneska je normální být prostě doma. Těch, co chtějí pomáhat, je každý den víc.
Velké poděkování patří všem prodavačům, pošťákům, popelářům, hasičům (nezlobte se, jestli jsem na někoho zapomněla). Pytle s odpady z ulic stále mizí, poštu dostáváme a jídla je dostatek.
Hrdinové dneška jsou naši obvodní lékaři, zdravotní sestřičky, lékárníci. Moc vám děkujeme, že stále ordinujete a zůstáváte v lékárně.
Všichni čelíme různému nepohodlí, ale zachráněný lidský život za to stojí.
Marcela Prieložná