Když jsem chodil do školy, učil jsem se litery

...tak zní slova známé dětské básnič0037ky, jejíž význam mnohým ani není znám. Než se k takzvaným literním učitelkám a literám dostaneme, pojďme se podívat, jak to vlastně se školstvím v dobách minulých na počátku povinné školní docházky vypadalo.

Rokem, který nás bude nejvíce zajímat ve spojení s povinným do0037cházením do školy, je rok 1774. V prosinci onoho roku vstoupil totiž v platnost Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy. Platil pro všechny císařské dědičné země, tedy samo0037zřejmě i pro nás. Onou osvícenou panovnicí bojující za vzdělání byla dobře známá Marie Terezie, ovšem nebyla na to sama. Muž, který se může pokládat za autora školního řádu, byl pruský opat Johann Ignaz Felbiger. Kromě zmíněného řádu sepsal několik příruček pro učitele a slabikář. Přestože se stala návštěva školy povinnou, stále měla přednost práce na polích a s tím spojené škol0037ní úlevy.

Pojďme se podívat do Mšena, kon0037krétně do poloviny 17. století. V tu dobu uměl číst a psát málokdo. Po ženách se tato znalost nevyžadova0037la vůbec, jejich doménou měla být péče o manžela a děti. Podíváme-li se do starých matrik, poznáme ne0037znalost psaní podle tří křížků místo podpisu. Bylo-li potřeba stvrdit ně0037jakou dohodu, konalo se tak větši0037nou ústně, za přítomnosti svědků.

Přesto Mšeno svého kantora mělo už od roku 1642. Byl jím Jan Hulici0037us, kterého roku 1670 vystřídal Vác0037lav Černohorský. Od roku 1681 dě0037tem vštěpoval základy psaní a čtení Kašpar Živný, nahrazený roku 1698 opět Václavem Černohorským. Ten byl znám jako dobrý písař, jeho psané roráty (ranní mariánské mše v době adventní), bohužel shořely při požáru v roce 1867. Roku 1755 se stal kantorem výborný varhaník a ředitel kůru Antonín František Vilsdorf, kterého roku 1795 nahra0037dil jeho syn Jan.

Úctyhodných padesát let kanto0037roval Josef Šubrt. Když roku 1853 odcházel do penze, netušil, že za rok zemře na bolavou nohu. Byl milov0037níkem hudby a svoji lásku předával dál. K jeho žákům patřil například operní pěvec Jak Křtitel Píšek (13. 10. 1814 Mšeno u Mělníka – 16. 2. 1873 Sigmaringen, Německo), který získal v českých zemích popularitu zejména interpretací Škroupovy písně Kde domov můj.

Vraťme se do mšenské školy. Až do roku 1725 byla pouze jednotříd0037ní. Od tohoto roku až po rok 1845 dvojtřídní, od roku 1857 čtyřtřídní. Pětitřídní obecnou školou se sta0037la roku 1865. K další změně došlo o deset let později, kdy se nejvyšší pátá třída rozdělila podle pohlaví na třídu chlapců a děvčat. Od roku 1882 potom toto rozdělení platilo již od čtvrté třídy.

A kde se učilo? První škola měla podobu staré dřevěné chalupy děle0037né na dvě třídy a byt učitele. Ve stře0037še měla umístěnou věž se zvonkem, který svolával dítka k vyučování. Kdy byla chalupa postavena, není známo, ale již v roce 1825 byla ve špatném stavu. Roku 1832 byl její stav tak katastrofální, že se vyučová0037ní muselo dočasně realizovat v do0037mech číslo popisné 239 a 39. Na no0037vou školu Mšeno čekalo až do roku 1845, kdy byla 5. května slavnostně vysvěcena litoměřickým biskupem Augustinem Bartolomějem Hillem. Patronkou školy se stala paní Tere0037zie Vaňková. Příště si povíme, co vše se na obecných školách učilo nebo kdy vznikla první měšťanská škola.