Smrtící bílou zabíjí přes 700 stran

Když jsem si z místní knihovny přinesla novinku nejprodávanější spisovatelky současnosti J. K. Rowlingové, kterou vydala pod pseudonymem Robert Galbraiht, jímž podepisuje své detektivní tituly, opatrně jsem kolem ní našlapovala. Důvodem bylo to, že Smrtící bílá, jak je tento román pojmenován, má více než 700 stran. Většina detektivek si totiž vystačí se zhruba třetinovým rozsahem. Ale abych nebyla nespravedlivá, hodila jsem svůj předsudek za hlavu a pustila se do čtení.

Ústřední dvojicí je opět soukromý detektiv Cormoran Strike a jeho kolegyně Robin Ellacottová, než se však dostaneme k „případu“, musíme se prokousat líčením Robininy svatby a jejími úvahami, zda se vůbec měla za svého snoubence Mathewa provdat. Tato romantická dějová linka je dle mého názoru zcela zbytečná, místy – když se nic nedělo a autorka popisovala Robinin život manželky – jsem dokonce pojala podezření, že je snad Rowlingová placená od řádky. To ještě zesílilo, když celkem zajímavou zápletku zahltila politickými motivy. Děj knihy se totiž odehrává v Londýně v době před olympiádou 2012, a tak není nouze o levicové aktivisty, kteří proti jejímu uskutečnění bojují. V politických kruzích se pohybuje i osoba, která si Strika najala - ministr kultury, jehož zanedlouho naleznou mrtvého. Je na Strikovi, aby s pomocí Robin odhalil vraha, ale situaci mu komplikuje poněkud ulhaná rodina dotyčného zavražděného sira.

Více nebudu prozrazovat, snad jen, že není od věci, když policie nejdříve prověřuje nejbližší příbuzné. Téměř celých 700 stran mi zůstával zahalen tajemstvím název, který spisovatelka zvolila, v závěru vyšlo najevo, že jde o dvojsmysl, genetická porucha projevující se bílou barvou způsobuje smrt narozených hříbat, stejně jako obraz s bílým hříbětem je „příčinou“ smrti výše zmíněného ministra.

Abych svou recenzi shrnula: nabyla jsem dojmu, že Rowlingová zkouší, co čtenář vydrží. Přestože některé pasáže jsou povedené, rozvleklost vyprávění jim nedává vyniknout a strhává je do okolního balastu. Slušný autor detektivek totiž ví, že zhruba 250 stran stačí!

Vladislava Kaulerová Vaňková