Se smíšenými pocity jsem si přečetl článek ve Mšensku, který mne donutil sednout za klávesnici a napsat reakci.

Nejprve ta veselejší část. Je opravdu s podivem, jak se vede argumentační rovina zastánců dlažby. Vyzdvihovat její retenční schopnosti proti asfaltovému koberci ve městě s fungující kanalizací je vskutku neotřelé. Tvrdit, že dlažba a případné mozaiky z ní vytvořené přispívají k vyšším tržbám místních živnostníků, to chce opravdu kus odvahy. Takovémuto nesmyslu nemůže věřit ani sám autor článku pan místostarosta. Musím popravdě říct, že jsem se u těchto pasáží neskutečně bavil.

Ale teď bohužel ta horší část sdělení článku, pro mne velmi smutná a ve svých důsledcích trýznivá. Je naprosto zřejmé, že zde existuje většina zastupitelstva o pouhý jeden hlas, která se rozhodla vydláždit město Mšeno za každou cenu. Tu s odkazem, že je to na rozhodnutí památkářů, tu s důrazem, že se to zkrátka a dobře skupině zastupitelů v čele s p. starostou líbí. Dokonce tak, že se na argument zvýšené hladiny hluku vzneseném na zastupitelstvu dočkáme odpovědi, že je ( rozuměj starosta ) zastáncem dlažby i za cenu zvýšení hluku. Jak toto koresponduje s reálným životem a jak to jen potvrzuje pokrytectví ve vyřčeném? Je to příklad ulice Jezerní, kde se před vlastními okny pana starosty dlažba nahradí asfaltem, neboť je přeci nutné hluk co nejvíce snížit, aby nerušil. V nějakém paralelním vesmíru by toto možná bylo úsměvné, ale v našem světě nikoliv.

Přes vše výše uvedené nevnímám hluk jako největší problém. Tím, co je pro mne děsivé a neakceptovatelné, je zhoršení kvality pro chůzi starších a hendikepovaných spoluobčanů. Na naše námitky, že k tomu díky rozhodnutím vedení města dochází, jsme se dočkali odpovědi, že pohyb o berlích na dlažbě je téměř totožný jako po asfaltu. Vzhledem k tomu, že ve Mšeně máme Domov seniorů, tak mne arogance v přístupu úzké skupinky zastánců dlažby zaráží. Izolace seniorů vlivem nemožnosti zvládnout uvedený terén a přesun po něm (na cestě z domova seniorů do centra Mšena dlažební kostky všude kam se podíváš) jsou trestuhodné.

Proto oba pány, starostu a místostarostu, vyzývám k následující cestě, kterou by oba absolvovali veřejně na vypůjčeném obyčejném kolečkovém křesle.

Start a cíl by byl před Domovem seniorů, první zastávka v restauraci U Lva, druhá v knihovně, kde by si zkusili zapůjčit časopis, následně přesun ke Zmrzlinovému ráji, poté nákup tužkových baterií v elektru u Andlta, předposlední zastávka opět U Lva a následně cíl.

Jsem velice zvědav, jestli i po této zkušenosti oba pánové budou trvat na názoru, že pohyb po dlažbě je téměř to samé jako pohyb po asfaltu. Je velice smutné, že zde doslova v přímém přenosu vidíme snahu zavázat budoucnost neuváženými rozhodnutími, ať již zde zmiňovanou dlažbou plánovanou po celém Mšeně, tak i pofidérními studiemi a plánovanými investicemi za desítky miliónů korun.

Takovou typickou ukázkou je studie Zahradní, kterou opakovaně zastupitelstvo neschválilo, a přesto byla rozhodnutím starosty nerespektujícím názor zastupitelstva (s odůvodněním, že zastupitelstvo nemusí schvalovat) zaslána do dalšího řízení na úřad v Mělníku. Tato skutečnost bude mít zásadní vliv na budoucí uspořádání prostor za kostelem, které bude závazné pro budoucnost. To se ale občan od vedení města nedozví. Proto je nezbytně nutné korektně informovat obyvatele. A v případě, že s uvedeným názorem nesouhlasím, snažit se v argumentační rovině přesvědčit odpůrce a nenálepkovat jej značkou populista. Přesvědčovat argumenty se zatím vládnoucí koalici žalostně nedaří a bohužel zatím vyhrává pouze argument, mně se to líbí, a tak si to odhlasujeme. V této chvíli mají bohužel o jeden hlas více, a tak nám nezbývá, než naše argumenty znovu a znovu veřejně sdělovat.

Zde závěrem pouze připomínám, že kvůli omezenému vnímání světa neprošel ani námi předložený návrh na dočasné využití plochy za kostelem, vycházející z již zpracovaného návrhu – parkovací stání a veřejné toalety na místě bývalé lékárny, než by se nalezlo opravdu smysluplné řešení a využití plochy. Asi jen ze zdvořilosti opět vyzývám oba pány, aby zkusili současné toi-toiky použít. Opravdu to není něco, na co bychom chtěli být hrdi.

Mgr. David Hanzl
zastupitel Pro Mšeno