ŠkolaSkalní kaplička v Boudecké rokliSedlecNa Skaličkách

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Zpátky ke kořenům s Evou Černohorskou


Úmrtí kojenců měl často na svědomí psotník

Měsíc utekl jako voda, máme tu další pokračování našeho rodopisného putování. Předchozí dvě čísla se nesla na radostné notě, představila jsem vám matriky narozených a oddaných. Už víte, kde naleznete záznamy o tom, kde se váš předek narodil, byl pokřtěn a kdo mu šel za kmotra. Matriky oddaných prozradily data svateb, věk novomanželů nebo jména svědků. Pokud hádáte, že se budeme věnovat matrikám zemřelých, jste na správné stopě.

Není to právě veselé téma, ale i to k našim životům patří. V minulosti, kdy byla úmrtnost vysoká a zejména v dětském věku velmi častá, mohla rodina během jednoho roku přijít o několik členů rodiny. Ať již se jednalo o epidemie infekčních nemocí, nebo strádání vlivem válečných událostí, rodina přijala odchod člena rodiny s pokorou.
V následujícím textu si popíšeme matriční záznam o úmrtí a co jednotlivé položky znamenají.

Příslušné matriční knihy opět nalezneme v internetové badatelně Státního oblastního archivu v Praze (ebadatelna.soapraha.cz), kde po zadání hesla Mšeno získáme výpis všech dostupných matričních knih. Pokud vaši předci pocházejí z okolních obcí nebo jiného středočeského města, jednoduše slovo Mšeno nahradíte vámi zvoleným místem. Znovu si můžete všimnout rozdělení matrik podle náboženství na římskokatolické (knihy pro roky 1677–1903), evangelické (knihy pro roky 1802-1885) a matriční knihu Okresního úřadu v Mělníku (kniha pro roky 1921-1925). V poslední uvedené knize naleznete záznamy o úmrtí ve veřejné všeobecné nemocnici v Mělníku, v ústavu pro choromyslné v Dolních Beřkovicích nebo zemřelé bez vyznání.

Pojďme si tedy jednu knihu otevřít a podívat se na konkrétní zápis. Vybrala jsem nejlépe čitelnou knihu, kde první zapsaná osoba zemřela 2. 7. 1847 a poslední 4. 12. 1903. Kniha je v češtině, pouze nejstarší zápisy mají názvy měsíců v latině.

V záhlaví každé stránky nalezneme předtištěné kolonky, které obsahují rok, měsíc a den smrti a pohřbu, číslo domu, jméno a stav zemřelého, náboženství, pohlaví, věk a nakonec příčinu úmrtí.

Jako první příklad jsem vybrala úmrtí z 24. dubna 1869, kdy smutná událost postihla rodinu Františka Kabrny. Malý Václav žil pouze deset dní, poté podlehl psotníku. Co ono tajemné slovo znamená? Dá se říct, že se pod tímto označením dala schovat jakákoliv příčina smrti malých dětí, nejčastěji novorozenců a kojenců. V matrice tuto příčinu naleznete také pod slovem božec nebo křeče.

Druhým příkladem je nešťastná událost, která se udála 22. června 1867. Toho dne bylo velké sucho a vedro, doprovázené silným větrem od severu. Požár, který vznikl v domě číslo 129, kde pobýval pekař Čeněk Ryspler, měl tedy ty nejlepší podmínky, aby se mohl šířit ukrutnou rychlostí dál. Do půl hodiny stála v plamenech radnice, fara, kostel, ale také 54 domů a řada hospodářských stavení. V matriční knize o tomto neštěstí nalezneme několik zápisů, protože mnoho občanů Mšena tomuto řádění přírodního živlu podlehlo. Dvojdům s čísly 19 a 20 je toho důkazem. V něm bydlel se svojí rodinou a služebnictvem Čeněk Janatka. Při zpozorování požáru zanechal manželku spolu s pěti dítky v klenutém pokoji a vypravil se na půdu zakrýt okénka, aby se tam požár od sousedů nedostal. Po několika hodinách byla rodina nalezena upálena. Pán domu byl nalezen druhý den na uhel spálený. Živá vyvázla pouze služebná, která nedbala zákazu své paní, vyskočila oknem a před smrtící zkázou utekla.

Stejné neštěstí postihlo i vedlejší dům číslo 18, kde bydlela rodina Kapšova. Barbora Kapšová, manželka krejčího Kapše, ve snaze zachránit se, skočila z okna z prvního poschodí. Dvojčátka – novorozence, teprve jedenáct dní staré, nechala ležet na okně. Pádem si způsobila zlomeninu nohy, kterou by možná přežila, ale oheň jí stihl popálit krk. Také ona do týdne skonala.

Obrovský požár, jež zachvátil Mšeno, neměl na svědomí pouze lidské životy. Zcela vyhořel kostel, kde zůstaly jen holé zdi. Fara na tom nebyla o nic lépe. Nebýt odvážlivců, kteří se vrhli do radnice, nezůstala by žádná písemná památka.

Bohužel, toto nebyl jediný požár, se kterým muselo město bojovat. V následujících letech červený kohout na střechách Mšena ještě několikrát zakokrhal.