Ohlášky odhalily tajný sňatek i mnohoženství
Dnešní díl našeho rodopisného putování bude opět na radostnou notu. Předchozí díl, který vyšel minulý měsíc, byl zaměřen na matriky narozených. Tentokrát se podíváme na svatby a matriky oddaných.
V e-badatelně Státního oblastního archivu v Praze nalezneme pod heslem Mšeno celkem jedenáct matričních knih, které jsou rozděleny do několika skupin. Největší skupinu tvoří knihy Římskokatolické církve, od níž nejstarší matriční kniha začíná již v roce 1635. Druhou skupinu tvoří knihy Evangelické církve, počínající rokem 1802. Potěšující je přítomnost knih z Okresního úřadu v Mělníce, která obsahuje civilní sňatky. V těchto knihách můžete vyhledávat svatby až do roku 1925.
Pojďme jednu z knih otevřít a podívat se, co zde můžeme nalézt. Pokud budu volit dle svých předků, musím vybrat knihu Římskokatolické církve. Černé desky, značně ohlodané zubem času, nesou štítek s nápisem Matrika oddaných – kniha XXIV. Z informačního popisku se dozvídám, že byla psána v letech 1842–1874 a obsahuje záznamy pro Mšeno a Romanov. Používaným jazykem je latina, čeština a němčina. I zde doporučuji začít číst od nejmladších, nejlépe čitelných zápisů. Nejenže jsou krasopisně vyvedené, ale nebude vás strašit ani jazyková bariéra.
Svatba Josefa Beneše s Annou Kettnerovou se konala 8. února 1869. O celých 11 let mladší Anička Kettnerová pocházela z rodiny měšťana a řeznického mistra Jindřicha Kettnera, bydlícího v Mšeně číslo 57. Všimněte si, jedná se o stejný dům, který je uvedený na začátku matričního zápisu. Po roce 1784 bylo totiž většinou místem sňatku bydliště nevěsty. Z otcovského domu si budoucí novomanžel odvážel svoji vyvolenou do místního farního kostela.
V zápisu o nevěstě si můžete všimnout ještě jednoho zajímavého faktu. Jelikož měla Anna teprve 18 let, nebyla dle tehdejších zákonů ještě plnoletá. Od roku 1753 do roku 1919 se člověk plnoletým stal až po dosažení 24 let.
Ženich Josef Beneš byl mistr mydlářský ve Mšeně číslo 258. Jeho otcem byl řeznický mistr Josef Beneš. Můžeme tedy předpokládat, že se otcové obou novomanželů znali nebo byla dokonce Anička mladému Josefu přisouzena. Anebo to vše bylo jinak? Pohledem do matriky narozených zjistíme informaci, která vše vysvětluje. Anna s Josefem měla celkem 14 dětí, kdy první dcerka Maruška přišla na svět již 22. září 1869, tedy 8 měsíců po svatbě. Důvodem ke svatbě bylo nejspíš těhotenství nevěsty.
Vraťme se k oddacímu matričnímu záznamu. Hned pod ženichem zapsal farář Kondelík, jenž dvojici oddával, záznam o ohláškách. Jednalo se o veřejné oznámení jmen ženicha a nevěsty v kostele. Konaly se zpravidla tři po sobě jdoucí neděle v době, kdy probíhala bohoslužba. Důvodů pro ohlášky bylo několik, všechny se však dají shrnout pod slovo kontrola. Díky ohláškám by se odhalil tajný sňatek, mnohoženství, incest a další situace bránící sňatku.
V našem případě svatba zdárně proběhla, Annu a Josefa čekal život ve společnosti kupy dětí. V roce 1891 se jim dokonce narodila dvojčata. O šest let později nadělil nejstarší syn Jindřich rodičům první vnouče. Některým dětem z domu 258 bohužel nebylo dopřáno dožít se stáří.