Nejmladší matriky přečteme s přehledem

Z minulých dílů našeho seriálu už víte, jaké máme archivy a jak s bádáním po našich předcích začít. Představila jsem vám Státní oblastní archiv v Praze s jeho internetovou ebadatelnou (http://ebadatelna.soapraha.cz), kde se nacházejí digitalizované matriky Mšena a okolních obcí.

Dnes se na matriky podíváme podrobně. První knihy, které prozkoumáme, budou matriky narozených. Postup, jak se k záznamům dostanete, již znáte. Stačí na výše uvedeném odkazu do vyhledávacího okénka zadat heslo Mšeno. Inteligentní vyhledávání vám okamžitě začne našeptávat, jak postupovat dále. Rozbalí se vám nabídka zahrnující nejen Mšeno, ale také všechny okolní obce. Nás nyní zajímá nejvíce Mšeno, proto jej odklikneme a vyčkáme na načtení seznamu matričních knih.

Seznam je ve formě přehledné tabulky. Matriky narozených naleznete jistě hned, jsou v prvním sloupci u výpisu jednotlivých lokalit. Dále si všimněte dělení seznamu na tři části podle církve. Úplně na začátku jsou necírkevní knihy, následuje Římskokatolická církev a úplně nakonec matriční knihy Evangelické církve. Toto je docela podstatné rozdělení ještě více specifikující vyhledávání. Přestože znáte přesné datum narození, výběrem knihy jiné církve, než kam patřil váš předek, k cíli nedojdete. Tato informace vám samozřejmě nemusí být známá, proto je dobré při prvním nezdaru prozkoumat všechny možnosti v daných letech, jaká se nabízejí.

Kde začít? Nejlépe u matriční knihy číslo 22. Obsahuje totiž záznamy o narozených z let 1852–1872, což je v případě Mšena a Římskokatolické církve nejmladší digitalizovaná matrika. Evangelická církev je na tom poněkud lépe, lze vyhledat narozené i z let 1873–1904. Výhodou nejmladších matrik je dobře čitelné písmo rozluštitelné i začátečníkem.

Strany v této matriční knize mají nadepsané kolonky v češtině. Pro začátečníky vítaná věc značně ulehčující orientaci. Zápis je rozložen na obě strany, proto sledujeme celý řádek. Podívejme se nyní na jeden konkrétní zápis. Co vše z něj můžeme vyčíst?

První položkou je rok, měsíc a den narození. Všimněte si dalšího dělení na narození a pokřtění. Ke křtu docházelo zpravidla do 48 hodin, mnohdy však bylo dítě pokřtěné v den narození. Dělo se tak z jednoduchého důvodu, kvůli vysoké novorozenecké úmrtnosti. V našem případě se novorozeně narodilo 18. října 1866 v 6 hodin ráno a následující den bylo pokřtěno.

Následuje číslo domu. To může být skvělou orientační pomůckou, pokud jsou zápisy špatně čitelné a dohledáváte další sourozence nebo příbuzné.

Hlavní položka - jméno dítěte - nás informuje o narození Josefa. Poznámka pod jménem nese jméno porodní báby. Porodní bába Terezie byla manželkou Karla Součka, mšenského učitele z domu č. 236. Tajemná zkratka zk. značí zkoušenou, nebo nezkoušenou porodní bábu. Toto označení určuje, zda porodní bába podstoupila povinné zkoušky. V případě Terezie to tak bylo, a svoji činnost tedy vykonávala legálně.

Nechybí uvedení kněze, jenž křtil, a informace o pohlaví dítěte, zda bylo manželské, či nemanželské, a náboženství. Údaje uvedené na protější straně zápisu nám určí cestu našeho dalšího bádání. Obsahují totiž informace o otci, matce a prarodičích. Všimněte si čísla domů, zaměstnání otců a příjmení matky před svatbou. Křížky značí, zda daná osoba žije, nebo spíše nežije. Novorozený Josef byl tedy synem kožešnického mistra Josefa Jelínka. Ten byl synem měšťana Josefa Jelínka a jeho ženy Anny, rozené Límanové. Stejné číslo domu nás upozorňuje na stejné bydliště. Matkou malého Josefa byla Jenovéfa, dcera zemřelého řeznického mistra Jana Huliciuse ze Mšena číslo 23 a zemřelé Anny, rozené Živné. Zápis uzavírá kolonka o svědcích. Obsahuje jména, bydliště, zaměstnání svědků a jejich vlastnoruční podpisy. Opět zajímavá položka, díky které můžete narazit na podpis vašeho předka. První zapsaný byl kmotrem.

V příštím díle se podíváme na matriky oddaných. Zajímá vás nějaké téma nebo jméno ? Můžete mi napsat na email eva.cernohorska@seznam.cz.