Obřadní síň radniceSkalní kaplička v Boudecké rokliČerník (foto: O.Vokál)Busta T.G.M. v parku před školou

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Putování po nejkrásnějších místech Evropy


Krajinou, jíž probíhal pes baskervillský...

Před čtyřmi lety jsem se rozhodl navštívit oblast Cornwall v jižní Anglii.

Je začátek srpna, vyrážíme. Podle dlouhodobé předpovědi by mělo být jasné počasí. Po překonání trasy přes Německo, Francii, Belgii a kanálu La Manche se konečně dostáváme do staré dobré Anglie. Silnice nás vede do historického města Cantenburry, kde si uděláme podrobnou prohlídku. Pokračujeme dál po jižním obchvatu Londýna, kolem Andover, Salisbury a stihneme ještě krátkou prohlídku staré svatyně Stonehenge. Dále pak přes Exeter stále západním směrem. Tady se začíná ráz krajiny měnit, rovina přechází v pahorkatinu, polí ubývá a místo nich vidíme většinou rozlehlé louky. Na nich se pasou velká i menší stáda skotu a ovcí. Nejsou tu skoro žádné vesnice, jen jednotlivé farmy. Celá oblast se jmenuje Dartmoor.

Za menším městem Lanceston začínají být pastviny podmáčené, bez života, objevuje se několik menších jezer. Jsme v kraji vřesovišť, nejznámější z nich je na mírných kopcích se širokými rovinami oblast Bodmin Moor. Zastavujeme na jednom atraktivním místě s rozlehlou hospodou a okolním parkem. V kraji žila spisovatelka dvacátého století Daphne du Maurier a právě sem umístila děj svého románu Jamaica Inn. Jdeme se podívat dovnitř, všechno vybavení odpovídá staré době, sály jsou skoro plné. Proč taky ne, v celé oblasti plné bažin stojí jen ojedinělá stavení, a protože se to tu turisty na značených stezkách jen hemží, mají možnost potěšit hladová a žíznivá těla jenom tady. Ze zdvořilosti si dáme jedno anglické, ale jako všude v zemi nic moc.

Pokračujeme pustou krajinou dál, jezer a mraků přibývá, ale neprší, občas se na nás mezi mraky usmívá anglické sluníčko. To je v této oblasti prý docela vzácné. Ještě se musím zmínit, že právě někde tady se pohyboval románový pes baskervillský. Přijíždíme v silném dešti do přístavního města Plymouth a jako mávnutím kouzelného proutku přestává pršet. Alespoň si můžeme starou čtvrť města projít, to je taky jediná zajímavá část. Všude kolem vidíme jen přístavy s jeřáby, námořní lodě, obrovská skladiště a továrny. S městem je spojena i řada významných osobností, jako je Francis Drake, který jako první mořeplavec obeplul v době panování královny Alžběty I. svět. Dále Walter Raleigh, ten jako první přivezl z Karibiku do Evropy tabák, James Cook a Charles Darwin.

Jedeme se ubytovat do soukromí ve městě St. Austel, bydlím v rodině starších lidí sám, je to tu parádní, a to včetně stravy. Budeme tu tři dny a každý den někam po okolí vyrazíme. Další den hned ráno vyrážíme na Lands´End, to je nejzápadnější bod Anglie. Ještě před ním si prohlédneme nádherné místo Minack Theatre. V roce 1932 zde postavili přírodní divadlo na skalnatém břehu nad mořským zálivem. K němu se dostaneme divokou stezkou od blízkého zálivu s krásnou pláží. Koupe se tady dost lidí, sluníčko svítí, že bychom se taky svlažili? Stačí jedno ponoření ruky do vody a je po odvaze. Po chvíli se dostáváme do divadla a stojíme asi uprostřed svahu. Připadám si tu jako v botanické zahradě, všude spousta nádherných květin, vše dokonale udržované, paráda. Sedačky mají rozmístěné nepravidelně na všech místech, kde je na svahu kousek roviny. Nemají je očíslované. Návštěvník si může vybrat a vychutnávat pohled na nádherné panorama celého prostoru s mořem v pozadí, šploucháním vln a křikem mořských racků. Tak si taky na chvíli sednu, zavřu oči a představuji si nějakou scénu ze Shakespearových her. Třeba jak Othello škrtí Desdemonu. Hraje se jenom přes léto, většinou klasika a vstupenky se musí zajistit dlouho dopředu.

Opouštíme toto překrásné místo a jedeme dál, na konec světa. Po deseti minutách nás vítá nízká rozlehlá budova s velkým nápisem Lads´End. Procházíme branou, míjíme řadu prodejen se vším možným, mají tu i restaurace, herny, hotely a také policejní stanici. Řekl bych, že se to sem do tak krásného přírodního prostředí ani nehodí, ale to je asi věc vkusu každého návštěvníka. Naštěstí tu nejsou komedianti a kolotoče. Za chvíli stojíme na vysokém skalnatém výběžku přímo nad mořem. Pod ním se vlny tříští o mohutné skály, rachot slyšíme až tady nahoře. Počasí máme nádherné, nebe jako vymetené. Kolem poletuje spousta ptáků, příšerně řvou a žebrají.

Obejdu několik útesů, jdu po cestičkách mezi nízkým trávníkem, porostlým drobnými žlutými kytičkami a fialovým vřesem.

U jednoho útesu postavili sloup, na něm několik cedulí ukazuje směr a vzdálenost významných světových měst. Po hodině se s tímto krásným prostředím loučíme a obracíme se zpět východním směrem. Máme ještě čtyři dny na prohlídku dalších významných center zde a taky v jižní části Wallesu, tam budeme zase na dvě noci ubytováni v soukromí. Na poslední den máme naplánovanou celodenní prohlídku Londýna. O tom ale snad někdy příště. A co na závěr? Celá Anglie je nádherná, máme na co vzpomínat.

Zdeněk Bergl