Večer před kostelem sv. MartinaRadnice na náměstí Míru, foto: HN - René VolfíkInteriér kostela sv. MartinaBoleslavská ulice a škola

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Seriál pro knihomoly


Medvědín žije hlavně hokejem

Švédský spisovatel Fredrik Backman (1981) se do povědomí českých čtenářů dostal díky knihám Muž jménem Ove (čes. 2014) a Babička pozdravuje a omlouvá se (čes. 2015).

V roce 2017 mu v brněnském nakladatelství Host vyšel další titul – Medvědín, který se však od humorného ladění předchozích děl liší. Medvědín je název malého švédského městečka a bylo by to docela obyčejné město, nebýt mládežnického hokeje, který jeho obyvatele spojuje, ale v jednom zásadním okamžiku i nečekaně rozdělí. Hokej je v Medvědíně sport s velkým S, pro město, jež se potýká s celou řadou problémů, znamená juniorský hokejový tým obrovskou naději. Pokud by se mu totiž podařilo vyhrát blížící se juniorské mistrovství v ledním hokeji, znamenalo by to pro Medvědín mnohé – ať už vznik sportovního gymnázia, přísun státních dotací, snížení nezaměstnanosti či ukončení odlivu obyvatel, kteří stále častěji dávají přednost životu v některém z větších měst v okolním kraji. Je však možné naložit veškeré naděje na bedra dospívajících chlapců, nedávno ještě dětí?

Backman nás zavádí mezi mladé hokejisty, seznamuje nás s jejich osudy a rodinami. Tu poukazuje na píli, tu na rozdílné výchozí podmínky budoucích talentů, přičemž neustále zdůrazňuje dřinu, kterou hokej představuje. Hokej je syrový sport, syrový je i vcelku nehostinný Medvědín a jeho obyvatelé. Tu a tam někdo neunese tíhu života v drsných severských podmínkách a zvolí odchod do jiného města, případně odchod navěky. Není mnoho těch, kteří se do Medvědína dobrovolně vracejí. Mezi ně patří Peter, sportovní ředitel HC Medvědín, jehož slibnou kariéru v NHL ukončila osobní tragédie. Mezi hlavní protagonisty, kteří rozdělí obyvatele Medvědína do dvou nesmiřitelných táborů, patří jeho patnáctiletá dcera Maya a nejnadějnější hráč juniorského týmu, sedmnáctiletý Kevin, který pochází z dobře situované rodiny, v níž však panuje tvrdý řád a disciplína, jež vyžaduje citově odtažitý otec.

Po oslavách semifinálového vítězství se mezi Kevinem a Mayou odehraje něco, co navždy poznamená nejen je, ale i valnou většinu medvědínských obyvatel. Aniž bychom prozradili celou dějovou linku, můžeme říci, že policie později bude Kevina prezentovat jako chlapce, kdežto Mayu jako mladou ženu. Různá optika vidění oné události vyostří skryté konflikty a do popředí celého „sportovního“ příběhu se dostane otázka morálních hodnot. Vnesl snad tvrdý a bezohledný sport bezohlednost i do srdcí Medvědínských? Autor klade otázky o vině a trestu, o ceně, jakou je kdo ochoten zaplatit za případné vítězství.

Medvědín není jen román o hokejovém sportu, i když jeho zákulisí se všemi tajuplnostmi, pravidly, zvyky a hierarchií je v něm skvěle popsáno, ale je to především kniha o nadějích a ztrátách, o starostech a trápeních, o lidském údělu, o světě dospívání, ale i o světě rodičovství a jejich vzájemném protínání se. Backman si vyhrál i s kompozicí příběhu. Události jsou nahlíženy očima více účastníků či svědků, celkový obraz se skládá jako střípky v mozaice kaleidoskopu. I po stylistické stránce jde o dílo velmi zajímavé, specifický úsporný styl nás vtahuje do děje více než sáhodlouhé věty. Vždyť kolik významů se jen skrývá ve slově „prásk“, je-li vršeno jedno za druhým? To vše zaručuje knize nesmírnou čtivost, jež je umocněna vložením témat xenofobie, rasismu, homofonie, feminismu, která nesouvisí ani tak se sportem, jako s lidmi samotnými a jejich strachy a úzkostmi. Medvědín, to je neobyčejný román o obyčejném městě.

(vkv)