Putování za památkami zpříjemní víno

Nad výběrem této části Francie jsem dlouho neváhal, obě destinace - Burgundsko i Champagne se pyšní bohatou historií se spoustou nádherných měst s cennými památkami. Nelze opomenout ani věhlasnou francouzskou kuchyni a korunu tomu nasazuje to, co je pro oblast v celém světě nejslavnější. Největší chloubu bezesporu představuje mezi znalci tolik opěvované víno, už se na něj těšíme.

Během týdne jsme projeli řadu krásných měst - Auxon, Dijon, Beaune, Cluny a Beauvray s posvátným keltským hradištěm. Všude se to jen hemží nádhernými historickými pamětihodnostmi. Mezi městy projíždíme zvlněnou pahorkatinou, osázenou výhradně vinicemi, jejich plochy se zdají být nekonečné. Zastavit a ochutnat se dá všude, byl by hřích toho nevyužít. Pokračujeme na sever do Champagne, oblast má podobný ráz krajiny, jen není tak zvlněná. K večeru přijíždíme do historicky významného města Troyes, podle cestovních průvodců má být v kraji nejhezčí. A je to určitě pravda, úzké uličky s hrázděnými domky mají v každém přízemí hospůdku nebo větší restauraci, nestačíme tu nádheru vstřebávat, každý to hned podrobně dokumentuje. Někteří se nechali naším náčelníkem zlákat na večeři s ochutnávkou hlemýžďů a skokanů, zde prý mají ty nejlepší. Tak to nemusím, nejsem žabožrout. Sedli jsme si s kolegou do jedné hospůdky ve dvoře mezi domky, pochutnali si na talíři s místními sýry a sušenými salámy, samozřejmě to řádně spláchli vynikajícím místním červeným, a ani jsme moc neutratili.

Druhý den věnujeme pořádné prohlídce centra. Město má bohatou historii. Původní keltské oppidum zvelebili Římané a nazvali ho Augustobone. Z jejich staveb se ale už nic nedochovalo. Až sem se v roce 451 dostal se svými hordami Attila. Dlouho tu nepobyl, v bitvě na Katalaunských polích byl poražen a musel z celé oblasti odtáhnout. Nedaleko se narodil Hugues de Pays, zakladatel templářského řádu a právě on z města učinil významné středověké centrum. V Troyes se soustřeďoval obchod s ostatními zeměmi a až do roku 1773 zde razili mince. Tehdejší zdejší hmotnostní jednotka byla nazvána Troyská unce a ve zlatnictví je používána dodnes. Středem města protéká jedno rameno Seiny a právě zde se to památkami jen hemží.

Naši pozornost upoutala gotická katedrála St. Urbain, ta se od tehdy stavěných kostelů dost liší. Má široký půdorys ve tvaru kříže a složitý opěrný systém klenby, dvě hlavní věže v průčelí nepostavili. I interiér má nádhernou výzdobu. Pořádně jsme prošli celé okolí, jedna část je hezčí než druhá. Už se tu procházíme čtyři hodiny, chtělo by to trochu potěšit těla nějakou dobrotou. Hned se nám nabízí obrovská kamenná tržnice, tam snad nebude draho. Pulty se pod dobrotami prohýbají, nabízejí vše možné v nekonečném sortimentu. Jdeme se podívat do části s rybami a jinými potvorami z moře vytaženými. Nakonec jsme si nic nedali, stačí vidět ceny ve všech částech tržnice a chuť se ztrácí, to by nám vyluxovalo peněženku. Místo toho jsme si ve vedlejší uličce v malé mlékárně koupili několik sýrů a bagetu, vše za rozumný peníz. Čas se naplnil, všechno krásné jednou končí, pokračujeme do posledních dvou měst kraje.

Co by to bylo za návštěvu oblasti bez prohlídky výrobny nejznámějšího zdejšího vína, které je po kraji pojmenováno. Zastavujeme ve městě Chalons a jdeme na šampáňo. Zdejší výrobna firmy Castellana je ve Francii největší a asi také nejslavnější. Prošli jsme část nekonečných sklepů, něco málo ochutnali a hurá do poslední naší zastávky, tou je historické město Reims, česky Remeš. A tady naše putování po oblastech Burgundska a Champagne končí, bude na co vzpomínat. Ani nebudu uvádět, proč je můj kufr a batoh tak těžký, to si jistě každý domyslí.

Zdeněk Bergl