Život Věry nebyl vůbec snadný

Loni zesnulou spisovatelku Martu Davouze (1945 – 2018) jsme si zde už představili jako autorku námětově čerpající především ze svého přestěhování z Čech do Francie, kam odešla za svým druhým manželem. Před tímto krokem však dlouhá léta pracovala jako ředitelka pražského Centra Franze Kafky, kde mimo jiné iniciovala vydání souborného díla tohoto slavného spisovatele.

Když v roce 2017 vydala knihu s názvem Celej Franz!, nabízelo se, že v ní musela zúročit své znalosti o tomto pražském židovském spisovateli. Ale výše zmíněné dílo nepojednává o osudech Franze Kafky, nýbrž zachycuje nesmírně bohatý a zajímavý život Věry Saudkové, Kafkovy neteře a manželky překladatele E. A. Saudka. Bylo by však hloupé redukovat osobu Věry Saudkové na tyto dvě role. Proto se ji Davouze pokusila představit jako osobnost v plném slova smyslu.

Věra Saudková, sama překladatelka, zažila kvůli svému židovskému původu perzekuci nejen za druhé světové války, ale i později, kdy se stala vyhledávanou především díky svému příbuzenskému vztahu s Franzem Kafkou. Její osobní život je paralelou k dějinám naší země ve 20. století. Střídaly se v něm vzestupy a pády, vítězství a prohry, neminuly jej ani velké životní ztráty. Davouze nestaví Věru Saudkovou na piedestal, ale vykresluje ji jako živého člověka potýkajícího se statečně s nepřízní osudu.

Na bezmála 200 stranách se před námi odvíjí životní příběh nejen jedné zajímavé ženy, ale také pohnutá historie naší země ve 20. století. Kniha začíná v současnosti (Saudková zemřela v roce 2015) a v řadě retrospektiv se vrací do období dětství a dospívání, později dospělosti a zakládání vlastní rodiny. Hlavní hrdinku traumatizuje odjezd milované matky do koncentračního tábora, stejně jako to, že už se z něj nevrátila, avšak tím bolestné ztráty nekončí. Jak v doslovu podotýká sama autorka, život Věry Saudkové jako by předznamenaly osudy postav z románů jejího strýce Franze Kafky. Stejně jako ony se i Věra ocitá v situacích, které nemají východisko. Nezbývá jí, než je přijmout a nehledat jejich smysl. Avšak život se neskládá jen z temných okamžiků, a tak i čtenář této knihy může hlavní hrdinku, matku pěti dětí, zastihnout v situacích, kdy je šťastná. Jsou to však jen ony letmé momenty, jejichž sílu a kouzlo si uvědomíme až zpětně, kdy víme, že tehdy jsme byli šťastní.

K silným stránkám knihy patří vystižení dobové atmosféry, politické situace, stejně jako psychologické vykreslení hlavní hrdinky. Ke čtivosti přispívá vytříbená čeština, s níž Davouze realizuje dialogy i popisnější pasáže. Obraz Věry Saudkové nám vyvstává před očima, a přestože kniha nebude patřit k bestsellerům, stojí za přečtení.

(vkv)